Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. září 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. září 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Nově rozbalené pět desetiletí staré lunární selfíčko

Uznání: NASA, Apollo 11, Neil Armstrong; Processing: Michael Ranger

Zde je jeden z nejslavnějších snímků z Měsíce, ovšem digitálně převrácený. V roce 1969 přistálo na Měsíci Apollo 11 a brzy po přistání bylo pořízeno mnoho snímků, včetně ikonického snímku Buzze Aldrina Neilem Armstrongem. Původní snímek zachytil nejen velkolepou pustinu neznámého světa, ale i Armstronga samotného, který se odrážel v Aldrinově zakřiveném průzoru. Vstupte do moderní digitální technologie. Na prezentovaném snímku bylo kulové zakřivení Aldrinova průzoru obráceno. Výsledkem je opět ten slavný snímek, tentokrát je na něm ale samotný Armstrong z Aldrinovy perspektivy. Přestože snímek pořídil Armstrong, tak je to ve skutečnosti pět desetiletí staré lunární selfíčko. Původní odraz v průzoru je vidět vlevo, zatímco vpravo nahoře visí na lunární obloze Země. Zřetelně je vidět do fólie zabalená noha přistávacího modulu Orel. NASA vede mezinárodní spolupráci návratu lidí na Měsíc v několika příštích letech včetně programu Artemis.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 1995-09-22 Standing on the Moon
  2. NASA: Dr. Buzz Aldrin
  3. NASA: Neil A. Armstrong
  4. NASA: Buzz Aldrin on the Moon
  5. Wikipedia: Magnificent_Desolation
  6. APOD: 2007-07-20 Apollo 11: Panoráma Východního kráteru
  7. PetaPixel.com: Unwrapping Buzz Aldrin’s Visor in Moon Photo Reveals What He Saw
  8. Reddit.com: I unwrapped Buzz Aldrin’s visor to a 360 sphere to see what he saw.
  9. Wikimedia: File:AS11-40-5903 - Buzz Aldrin by Neil Armstrong (full frame).jpg
  10. Youtu.be: Unwrapping Buzz Aldrin’s visor reflection to a 360 sphere to see what he saw.
  11. Wikipedia: File:Aldrin_Apollo_11_original.jpg
  12. APOD: 2018-12-24 Východ Země 1: Remaster historického snímku
  13. NASA: Apollo 11 Lunar Module / EASEP - NSSDCA/COSPAR ID: 1969-059C
  14. NASA: NASA, International Partners Advance Cooperation with First Signings of Artemis Accords
  15. NASA: Moon
  16. NASA: With Artemis missions, NASA will land the first woman and first person of color on the Moon

Štítky: Apollo 11, Neil armstrong, Mapa průzoru


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »