Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  28. září 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 28. září 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Noc Perseid

Uznání a copyright videa: Vikas Chander & Dorje Angchuk; Music: Tea Time via PremiumBeat

Už jste někdy zažili meteorický roj? Video pořízené nedávno při vyvrcholení meteorického roje Perseid nad Indickou astronomickou observatoří v Hanle v Indii vysoko v Himalájích pomohlo zachytit tento div. Na začátku videa se snáší noc, zleva se blíží centrální rovina naší Galaxie Mléčné dráhy a nad hlavou se míhají družiceZemě. Záblesk meteoru za noci obvykle trvá méně než sekundu a tak je uměle prodloužen. Zelenou záři většiny meteorů typicky způsobuje vypařování niklu. Jak video pokračuje, tak vychází Orion a je vidět záblesky meteorů nad 2metrovým dalekohledem Himalayan Chandra Telescope a nad sedmi barely gama dalekohledu Hagar (High Energy Gamma Ray Telescope). Video o délce 2 minuty 30 sekund končí východem Slunce, kterému předchází falešný úsvit zvířetníkového světla.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Perseids
  2. Wikipedia: Indian_Astronomical_Observatory
  3. Youtu.be: Hanle Astronomical Observatory | Ep 6 | Peppy Traveller
  4. Wikipedia: India
  5. Wikipedia: Himalayas
  6. IstockPhoto.com: Foto: Udivená kočička :-)
  7. Youtu.be: Night of the Perseids
  8. NASA: The Milky Way Galaxy
  9. APOD: 2019-10-14 Andromeda před Photoshopem
  10. APOD: 2001-11-18 Exploze Leonidy
  11. Forbes.com: There Are Green Meteors And Green Comets, But Never A Green Star
  12. LANL.gov: Nickel
  13. APOD: 2010-12-26 Nakloněný Orion nad zasněženým Irskem
  14. NASA: What Is a Meteor Shower?
  15. Res.in: Indian Astronomical Observatory, Hanle - 2M Optical Infrared Telescope
  16. Res.in: Indian Astronomical Observatory, Hanle - Hagar Telescope
  17. Youtu.be: Night of the Perseids
  18. NASA: Sun
  19. Wikipedia: Zodiacal_light
  20. APOD: 2020-03-09 Mléčná dráha a zvířetníkové světlo nad Chile

Štítky: Perseidy, Meteorický roj, India


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »