Je snadné ztratit se při sledování spletitých, klikatých a kroutících se vláken zbytku supernovy Simeis 147. Tato vláknitá mlhovina, katalogizovaná také jako Sharpless 2-240, má populární přezdívku Špagetová mlhovina. Působivá plynná struktura pokrývá na obloze téměř 3 stupně, což odpovídá...
Co vytvořilo tuto neobvyklou vesmírnou stuhu? Odpověď: jeden z nejsilnějších výbuchů, jakých kdy byli dávní lidé svědky. Již v roce 1006 Zemi dosáhlo světlo z této hvězdné exploze v souhvězdí Vlka (Lupus), které na obloze vytvořilo "hostující hvězdu", jež se zdála být jasnější než Venuše a trvala...
Počátkem 20. století se GK Persei stala krátce jednou z nejjasnějších hvězd na pozemské obloze a tato událost je známa jako Nova Persei 1901. Moderní složený obraz ze snímků z let 2003 a 2011 dokumentuje vyvrženinu z exploze, která se populárně nazývá mlhovina Ohňostroj a která pokračuje v...
Je snadné ztratit se při sledování spletitých, klikatých a kroutících se vláken zbytku supernovy Simeis 147. Tato vláknitá mlhovina, katalogizovaná také jako Sharpless 2-240, má populární přezdívku Špagetová mlhovina. Působivá plynná struktura pokrývá na obloze téměř 3 stupně, což odpovídá...
Co vytvořilo tuto neobvyklou vesmírnou stuhu? Odpověď: jeden z nejsilnějších výbuchů, jakých kdy byli dávní lidé svědky. Již v roce 1006 Zemi dosáhlo světlo z této hvězdné exploze v souhvězdí Vlka (Lupus), které na obloze vytvořilo "hostující hvězdu", jež se zdála být jasnější než Venuše a trvala...
Počátkem 20. století se GK Persei stala krátce jednou z nejjasnějších hvězd na pozemské obloze a tato událost je známa jako Nova Persei 1901. Moderní složený obraz ze snímků z let 2003 a 2011 dokumentuje vyvrženinu z exploze, která se populárně nazývá mlhovina Ohňostroj a která pokračuje v...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
