Je snadné ztratit se při sledování spletitých, klikatých a kroutících se vláken zbytku supernovy Simeis 147. Tato vláknitá mlhovina, katalogizovaná také jako Sharpless 2-240, má populární přezdívku Špagetová mlhovina. Působivá plynná struktura pokrývá na obloze téměř 3 stupně, což odpovídá...
Co vytvořilo tuto neobvyklou vesmírnou stuhu? Odpověď: jeden z nejsilnějších výbuchů, jakých kdy byli dávní lidé svědky. Již v roce 1006 Zemi dosáhlo světlo z této hvězdné exploze v souhvězdí Vlka (Lupus), které na obloze vytvořilo "hostující hvězdu", jež se zdála být jasnější než Venuše a trvala...
Počátkem 20. století se GK Persei stala krátce jednou z nejjasnějších hvězd na pozemské obloze a tato událost je známa jako Nova Persei 1901. Moderní složený obraz ze snímků z let 2003 a 2011 dokumentuje vyvrženinu z exploze, která se populárně nazývá mlhovina Ohňostroj a která pokračuje v...
Je snadné ztratit se při sledování spletitých, klikatých a kroutících se vláken zbytku supernovy Simeis 147. Tato vláknitá mlhovina, katalogizovaná také jako Sharpless 2-240, má populární přezdívku Špagetová mlhovina. Působivá plynná struktura pokrývá na obloze téměř 3 stupně, což odpovídá...
Co vytvořilo tuto neobvyklou vesmírnou stuhu? Odpověď: jeden z nejsilnějších výbuchů, jakých kdy byli dávní lidé svědky. Již v roce 1006 Zemi dosáhlo světlo z této hvězdné exploze v souhvězdí Vlka (Lupus), které na obloze vytvořilo "hostující hvězdu", jež se zdála být jasnější než Venuše a trvala...
Počátkem 20. století se GK Persei stala krátce jednou z nejjasnějších hvězd na pozemské obloze a tato událost je známa jako Nova Persei 1901. Moderní složený obraz ze snímků z let 2003 a 2011 dokumentuje vyvrženinu z exploze, která se populárně nazývá mlhovina Ohňostroj a která pokračuje v...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
