Co je to na té Zemi? Útvar Richat v poušti Sahara v Mauretánii lze z vesmíru snadno uvidět, protože měří skoro 50 kilometrů. Útvar Richat se považoval za impaktní kráter, ale jeho plochý střed a nepřítomnost hornin přeměněných rázem ukazují na něco jiného. Jedna z možností, že...
Co je zase tohle na Zemi? Struktura Richat v Saharské poušti v Mauretánii je z vesmíru snadno viditelná, jelikož má průměr skoro 50 kilometrů. Kdysi se považovala za impaktní kráter ale rovný střed a nepřítomnost rázem přeměněných hornin u struktury Richat ukazuje na něco...
Co to proboha na Zemi je? Struktura Richat v saharské poušti v Mauritánii je z vesmíru snadno viditelná, neboť má průměr skoro 50 kilometrů. Myslelo se, že by to mohl být impaktní kráter, ale plochý střed a chybějící rázem pozměněné horniny u struktury Richat ukazují něco jiného. Možnost,...
Co je to na té Zemi? Útvar Richat v poušti Sahara v Mauretánii lze z vesmíru snadno uvidět, protože měří skoro 50 kilometrů. Útvar Richat se považoval za impaktní kráter, ale jeho plochý střed a nepřítomnost hornin přeměněných rázem ukazují na něco jiného. Jedna z možností, že...
Co je zase tohle na Zemi? Struktura Richat v Saharské poušti v Mauretánii je z vesmíru snadno viditelná, jelikož má průměr skoro 50 kilometrů. Kdysi se považovala za impaktní kráter ale rovný střed a nepřítomnost rázem přeměněných hornin u struktury Richat ukazuje na něco...
Co to proboha na Zemi je? Struktura Richat v saharské poušti v Mauritánii je z vesmíru snadno viditelná, neboť má průměr skoro 50 kilometrů. Myslelo se, že by to mohl být impaktní kráter, ale plochý střed a chybějící rázem pozměněné horniny u struktury Richat ukazují něco jiného. Možnost,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
