Někomu to připadá jako obrovské kuře běžící po obloze. Jiným zase připadá jako plynná mlhovina, ve které vznikají hvězdy. Mlhovina Běhající kuře, katalogizovaná jako IC 2944, měří asi 100 světelných roků a nachází se od nás asi 6000 světelných roků daleko v souhvězdí Kentaura (Centaurus). Snímek...
Někomu se zdá, že je to obrovské kuře, které běží přes oblohu. Pro jiné je to plynová mlhovina, kde vznikají hvězdy. Mlhovina Běžící kuře je katalogizovaná jako IC 2944, měří asi 100 světelných let a nachází se asi 6000 světelných let daleko v souhvězdí Kentaura (Centaurus). Snímek, na který se...
Perla jižní oblohy, Velká mlhovina Carina aneb NGC 3372, měří přes 300 světelných let. Zde je vidět na tomto rozsáhlém poli oblohy vpravo nahoře, a je mnohem větší než severnější mlhovina Orion. Mlhovina Carina je jedna z největších hvězdotvorných oblastí naší galaxie a je domovem mladých,...
Někomu to připadá jako obrovské kuře běžící po obloze. Jiným zase připadá jako plynná mlhovina, ve které vznikají hvězdy. Mlhovina Běhající kuře, katalogizovaná jako IC 2944, měří asi 100 světelných roků a nachází se od nás asi 6000 světelných roků daleko v souhvězdí Kentaura (Centaurus). Snímek...
Někomu se zdá, že je to obrovské kuře, které běží přes oblohu. Pro jiné je to plynová mlhovina, kde vznikají hvězdy. Mlhovina Běžící kuře je katalogizovaná jako IC 2944, měří asi 100 světelných let a nachází se asi 6000 světelných let daleko v souhvězdí Kentaura (Centaurus). Snímek, na který se...
Perla jižní oblohy, Velká mlhovina Carina aneb NGC 3372, měří přes 300 světelných let. Zde je vidět na tomto rozsáhlém poli oblohy vpravo nahoře, a je mnohem větší než severnější mlhovina Orion. Mlhovina Carina je jedna z největších hvězdotvorných oblastí naší galaxie a je domovem mladých,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
