Co se děje s velkou černou dírou ve středu naší galaxie? Nasává hmotu z vířícího disku, který je jak nyní bylo potvrzeno zmagnetizovaný. Konkrétně bylo nedávno zjištěno, že akreční disk černé díry vyzařuje polarizované světlo, často spojované se zmagnetizovaným zdrojem. Na obrázku je detailní...
Co způsobilo tuto neobvyklou strukturu poblíž středu naší Galaxie? Dlouhé rovnoběžné paprsky, které se sklání nahoře na radiovém snímku jsou souborně známé jako Rádiový oblouk centra Galaxie a vyčnívají přímo z Galaktické roviny. Rádiový oblouk je spojen s Galaktickým centrem podivně...
Co se děje s velkou černou dírou ve středu naší galaxie? Nasává hmotu z vířícího disku, který je jak nyní bylo potvrzeno zmagnetizovaný. Konkrétně bylo nedávno zjištěno, že akreční disk černé díry vyzařuje polarizované světlo, často spojované se zmagnetizovaným zdrojem. Na obrázku je detailní...
Co způsobilo tuto neobvyklou strukturu poblíž středu naší Galaxie? Dlouhé rovnoběžné paprsky, které se sklání nahoře na radiovém snímku jsou souborně známé jako Rádiový oblouk centra Galaxie a vyčnívají přímo z Galaktické roviny. Rádiový oblouk je spojen s Galaktickým centrem podivně...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.
