Co jsou všechny ty čáry na obloze? Galaxie, spousta stop družic a několik meteorů. Zaprvé se ve velké dálce vlevo dolů táhne majestátní pás naší Galaxie Mléčné dráhy. Zrcadlově vpravo se na ní nachází několik rovnoběžných stop družic Starlink obíhajících kolem Země. Snímkem křižuje také mnoho...
Co jsou všechny ty čáry v pozadí? Stopy družic. V popředí jsou malebné skalní útvary známé jako vížky (pinnacles). Tyto věžičky velikosti člověka vznikly neznámým procesem ze starodávných mořských mušlí (vápenec) a se nachází v Národním parku Nambung v Západní Austrálii. Pro oči je ještě více...
Co jsou všechny ty čáry na obloze? Galaxie, spousta stop družic a několik meteorů. Zaprvé se ve velké dálce vlevo dolů táhne majestátní pás naší Galaxie Mléčné dráhy. Zrcadlově vpravo se na ní nachází několik rovnoběžných stop družic Starlink obíhajících kolem Země. Snímkem křižuje také mnoho...
Co jsou všechny ty čáry v pozadí? Stopy družic. V popředí jsou malebné skalní útvary známé jako vížky (pinnacles). Tyto věžičky velikosti člověka vznikly neznámým procesem ze starodávných mořských mušlí (vápenec) a se nachází v Národním parku Nambung v Západní Austrálii. Pro oči je ještě více...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
