Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. červen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. červen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Družice za vížkami

Uznání a copyright: Joshua Rozells

Co jsou všechny ty čáry v pozadí? Stopy družic. V popředí jsou malebné skalní útvary známé jako vížky (pinnacles). Tyto věžičky velikosti člověka vznikly neznámým procesem ze starodávných mořských mušlí (vápenec) a se nachází v Národním parku Nambung v Západní Austrálii. Pro oči je ještě více přitažlivá obloha za nimi. Stopy pocházejí z družic na nízké oběžné dráze Země odrážejících sluneční světlo, které se podařilo zachytit za méně než 2 hodiny a později byly digitálně zkombinovány i s následně pořízeným snímkem popředí stejnou kamerou ze stejného místa do tohoto jediného obrazu. Většina čar pochází z rozvíjející se megakonstelace komunikačních družic Starlink, ale ne všechny. Tyto čáry obecně svědčí o rostoucím počtu družic, které jsou téměř nepřetržitě vidět nad Zemí po soumraku a před svítáním. Pochopení vlivu stop družic na snímky z pozemských kamer a dalekohledů a jejich odstraňování je nyní důležité nejenom pro krásné astrofotografie, ale i pro vědecké poznání vzdáleného vesmíru lidstvem.

Astrofyzici: Prohlédněte si 2800 souborů Astrofyzikální knihovny zdrojových kódů.

Seznam odkazů v popisu

  1. ChicagoTribune.com: Your sill may be a window to the prehistoric world
  2. Youtu.be: The Pinnacles Desert of Nambung National Park, Perth, Western Australia. 4K Ultra HD.
  3. Wikipedia: Australia
  4. NASA: LEO Economy FAQs
  5. Instagram.com: joshua_rozells: Pinnacles Desert Cervantes
  6. APOD: 2017-02-21 Akční noc nad Magellanovými dalekohledy
  7. Wikipedia: Starlink
  8. APOD: 2014-05-25 Camelopardalidy a ISS
  9. APOD: 2021-06-01 Starlink přes Orion
  10. NASA: Earth
  11. Pixabay.com: Foto: Kočička v červeném :-)
  12. APOD: 2019-10-14 Andromeda před Photoshopem
  13. Pcmag.com: Starlink Satellites Are Photo Bombing Astronomy Images
  14. Harvard.edu: Impact of the SpaceX Starlink Satellites on the Zwicky Transient Facility Survey Observations
  15. APOD: 2021-08-02 Hubblovo ultrahluboké pole ve světle a zvuku

Štítky: Vížky, Vížky, Stopy družic, Stopy družic, Noční obloha, Noční obloha


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »