Co je to za podivný svět? Je to Země. V popředí snímku jsou Pinnacles, neobvyklé skalní věže v národním parku Nambung v západní Austrálii. Věžičky jsou z prastarých mořských mušlí (vápenec) a zatím není známo, jak tyto malebné věže lidské velikosti vznikly. V pozadí, těsně za koncem vrcholu...
Co je to za podivný svět? Země! Na snímku jsou v popředí vížky (Pinnacles), neobvyklé skalní hroty v národním parku Nambung v Západní Austrálii. Tvoří je starodávné mořské skořápky (vápenec), ale jak tyto malebné vížky velikosti člověka vznikly, zůstává předmětem výzkumu. Toto malebné panorama bylo...
Co jsou všechny ty čáry v pozadí? Stopy družic. V popředí jsou malebné skalní útvary známé jako vížky (pinnacles). Tyto věžičky velikosti člověka vznikly neznámým procesem ze starodávných mořských mušlí (vápenec) a se nachází v Národním parku Nambung v Západní Austrálii. Pro oči je ještě více...
Co je to za podivný svět? Je to Země. V popředí snímku jsou Pinnacles, neobvyklé skalní věže v národním parku Nambung v západní Austrálii. Věžičky jsou z prastarých mořských mušlí (vápenec) a zatím není známo, jak tyto malebné věže lidské velikosti vznikly. V pozadí, těsně za koncem vrcholu...
Co je to za podivný svět? Země! Na snímku jsou v popředí vížky (Pinnacles), neobvyklé skalní hroty v národním parku Nambung v Západní Austrálii. Tvoří je starodávné mořské skořápky (vápenec), ale jak tyto malebné vížky velikosti člověka vznikly, zůstává předmětem výzkumu. Toto malebné panorama bylo...
Co jsou všechny ty čáry v pozadí? Stopy družic. V popředí jsou malebné skalní útvary známé jako vížky (pinnacles). Tyto věžičky velikosti člověka vznikly neznámým procesem ze starodávných mořských mušlí (vápenec) a se nachází v Národním parku Nambung v Západní Austrálii. Pro oči je ještě více...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
