To, co se na vás dívá, není vesmírné oko, ale Shapley 1, nádherně symetrická planetární mlhovina. Shapley 1, známá také jako mlhovina Jemný prstýnek nebo PLN 329+2.1, zdobí jižní oblohu Tesařově čtverci v souhvězdí Pravítko (Norma). Mlhovina vznikla v důsledku toho, že hvězdě o hmotnosti blízké...
Co se stane, když hvězdě vyhoří jaderné palivo? U hvězd o velikosti našeho Slunce se střed smrští do bílého trpaslíka, zatímco vnější atmosférické vrstvy se vyvrhnou do vesmíru a objeví se jako planetární mlhovina. Planetární mlhovina na snímku nahoře pojmenovaná Shapley 1 po slavném...
Co se stane, když hvězda spotřebuje jaderné palivo? Střed zkondenzuje do bílého trpaslíka, zatímco vnější vrstvy atmosféry jsou vymrštěny do prostoru a jeví se pak jako planetární mlhovina. Tato planetární mlhovina označovaná jako Shapley 1 po slavném astronomovi Harlow Shapley, má velice...
To, co se na vás dívá, není vesmírné oko, ale Shapley 1, nádherně symetrická planetární mlhovina. Shapley 1, známá také jako mlhovina Jemný prstýnek nebo PLN 329+2.1, zdobí jižní oblohu Tesařově čtverci v souhvězdí Pravítko (Norma). Mlhovina vznikla v důsledku toho, že hvězdě o hmotnosti blízké...
Co se stane, když hvězdě vyhoří jaderné palivo? U hvězd o velikosti našeho Slunce se střed smrští do bílého trpaslíka, zatímco vnější atmosférické vrstvy se vyvrhnou do vesmíru a objeví se jako planetární mlhovina. Planetární mlhovina na snímku nahoře pojmenovaná Shapley 1 po slavném...
Co se stane, když hvězda spotřebuje jaderné palivo? Střed zkondenzuje do bílého trpaslíka, zatímco vnější vrstvy atmosféry jsou vymrštěny do prostoru a jeví se pak jako planetární mlhovina. Tato planetární mlhovina označovaná jako Shapley 1 po slavném astronomovi Harlow Shapley, má velice...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
