Proč vidíme celou stranu Měsíce? Když je Měsíc ve fázi srpku, tak je totiž přímo Sluncem osvětlena jen jeho část. Odpovědí je zemský svit, též známý jako zemské světlo, nebo da Vinciho svit. Důvodem je to, že zbytek strany Měsíce obrácené k Zemi mírně ozařuje sluneční světlo nejprve odražené od...
Mraky nepředstavují pro budovy žádné nebezpečí. Mrak ve tvaru kovadliny, který se zdá vznášet na vzdáleným klášterem na Sicíli v Itálii, vykazuje několik klasických charakteristik mračna. Mračno samotné se skládá z miliónů velmi malých kapiček vody a ledu. Výrazně plochý spodek...
Proč vidíme celou stranu Měsíce? Když je Měsíc ve fázi srpku, tak je totiž přímo Sluncem osvětlena jen jeho část. Odpovědí je zemský svit, též známý jako zemské světlo, nebo da Vinciho svit. Důvodem je to, že zbytek strany Měsíce obrácené k Zemi mírně ozařuje sluneční světlo nejprve odražené od...
Mraky nepředstavují pro budovy žádné nebezpečí. Mrak ve tvaru kovadliny, který se zdá vznášet na vzdáleným klášterem na Sicíli v Itálii, vykazuje několik klasických charakteristik mračna. Mračno samotné se skládá z miliónů velmi malých kapiček vody a ledu. Výrazně plochý spodek...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
