Co tvoří podivnou texturu mlhoviny IC 418? Mlhovina se též nazývá Spirograf pro svou podobnost kresbám z cyklické kreslící pomůcky. Planetární mlhovina IC 418 vykazuje vzory které nejsou dobře prostudovány. Možná, že se váží k chaotickým větrům z proměnné ústřední hvězdy,...
Jak vznikla tato podivuhodná textura v IC 418? Mlhovina spirograf se tak nazývá pro svou podobnost s vzorci z cyklického kreslícího nástroje, ovšem tato planetární mlhovina IC 418 ukazuje vzory, kterým není dobře rozumět. Možná se vážou k chaotickým větrům z proměnné hvězdy, které nepředvídaně...
Co tvoří podivnou strukturu mlhoviny IC 418? Mlhovina se též nazývá Spirograf pro svou podobnost kresbám z cyklické kreslící pomůcky. Planetární mlhovina IC 418 vykazuje struktury, které nejsou dobře prostudovány. Možná, že se váží k chaotickým větrům z proměnné ústřední hvězdy,...
Co tvoří podivnou texturu mlhoviny IC 418? Mlhovina se též nazývá Spirograf pro svou podobnost kresbám z cyklické kreslící pomůcky. Planetární mlhovina IC 418 vykazuje vzory které nejsou dobře prostudovány. Možná, že se váží k chaotickým větrům z proměnné ústřední hvězdy,...
Jak vznikla tato podivuhodná textura v IC 418? Mlhovina spirograf se tak nazývá pro svou podobnost s vzorci z cyklického kreslícího nástroje, ovšem tato planetární mlhovina IC 418 ukazuje vzory, kterým není dobře rozumět. Možná se vážou k chaotickým větrům z proměnné hvězdy, které nepředvídaně...
Co tvoří podivnou strukturu mlhoviny IC 418? Mlhovina se též nazývá Spirograf pro svou podobnost kresbám z cyklické kreslící pomůcky. Planetární mlhovina IC 418 vykazuje struktury, které nejsou dobře prostudovány. Možná, že se váží k chaotickým větrům z proměnné ústřední hvězdy,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
