Co jsou ta červená mračna kolem Galaxie v Andromedě? Tuto galaxii, známou též jako M31, pozemští astronomové často fotografují. Je to nejbližší velká spirální galaxie a je to dobře známý pohled s tmavými pásy prachu, jasným žlutým jádrem a spirálními rameny protkávanými mračny jasných modrých...
Co rozžíhá mlhovinu IRAS 05437+2502? Nikdo si není jistý. Zvlášť záhadný je tvar V vzhůru dolů, který dává tvar hornímu konci této plovoucí hory mezihvězdného prachu viditelné poblíž středu snímku. Obecně vzato, tato mlhovina duchovitého vzhledu obsahuje malou hvězdotvornou oblast...
Co jsou ta červená mračna kolem Galaxie v Andromedě? Tuto galaxii, známou též jako M31, pozemští astronomové často fotografují. Je to nejbližší velká spirální galaxie a je to dobře známý pohled s tmavými pásy prachu, jasným žlutým jádrem a spirálními rameny protkávanými mračny jasných modrých...
Co rozžíhá mlhovinu IRAS 05437+2502? Nikdo si není jistý. Zvlášť záhadný je tvar V vzhůru dolů, který dává tvar hornímu konci této plovoucí hory mezihvězdného prachu viditelné poblíž středu snímku. Obecně vzato, tato mlhovina duchovitého vzhledu obsahuje malou hvězdotvornou oblast...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Kometa 78P/Gehrels se nacházela ve vzdálenosti 2.190 au od Země a 2.135 au od Slunce. Výsledek je v polovičním měřítku.
