Co se to děje za tím ostrovem? Věci očekávané i neočekávané. Snad očekávané byly zobrazené paprsky světla zvané krepuskulární paprsky, které vycházejí ze Slunce. Ovšem poněkud nečekané bylo to, že v té době koncem minulého měsíce bylo Slunce částečně zakryto Měsícem. Dále se možná dalo čekat,...
Může maják osvětlit galaxii? Nemůže, ale na tomto snímku mezery ve světle z majáku Jose Ignacia v Uruguay se momentálně pěkně potkávají s tmavými prachovými pásy naší Galaxie Mléčné dráhy. Ta jasná tečka vpravo je planeta Jupiter. Centrální pás Mléčné dráhy je ve skutečnosti centrální spirální...
Co se stalo vrcholu Slunce? Části jižní polokoule Země se minulý týden mohly těšit z částečného zatmění Slunce, kdy Měsíc zakrývá pouze část Slunce. Díváte se na snímek, který byl pořízen před koncem zatmění z pobřeží Uruguaye a přehlíží argentinské město Buenos Aires. Popředí...
Jaký je to druh mraku? Je to druh mraku arcus zvaný rotorový mrak. Tyto vzácné dlouhé mraky mohou vznikat před postupující studenou frontou. Přesněji, sestupné proudění z postupující bouřkové fronty může způsobovat vzestup, vlhkého teplého vzduchu, který se ochladí po teplotu rosného...
Jaký je to druh mraku? Je to rotorový mrak. Tyto vzácné dlouhé mraky mohou vznikat před postupující studenou frontou. Přesněji, sestupné proudění z postupující bouřkové fronty může způsobovat vzestup vlhkého teplého vzduchu, který se ochladí po teplotu rosného bodu, takže vznikne mrak. ...
Jaký je to druh mraku? Je to rotorový mrak. Tyto vzácné dlouhé mraky se mohou tvořit blízko postupující studené fronty. Tah vzduchu dolů z postupující studené fronty může způsobit vzestup vlhkého teplého vzduchu, ochlazení pod teplotu rosného bodu a tedy vznik mraku. Pokud k tomu dojde...
Co se to děje za tím ostrovem? Věci očekávané i neočekávané. Snad očekávané byly zobrazené paprsky světla zvané krepuskulární paprsky, které vycházejí ze Slunce. Ovšem poněkud nečekané bylo to, že v té době koncem minulého měsíce bylo Slunce částečně zakryto Měsícem. Dále se možná dalo čekat,...
Může maják osvětlit galaxii? Nemůže, ale na tomto snímku mezery ve světle z majáku Jose Ignacia v Uruguay se momentálně pěkně potkávají s tmavými prachovými pásy naší Galaxie Mléčné dráhy. Ta jasná tečka vpravo je planeta Jupiter. Centrální pás Mléčné dráhy je ve skutečnosti centrální spirální...
Co se stalo vrcholu Slunce? Části jižní polokoule Země se minulý týden mohly těšit z částečného zatmění Slunce, kdy Měsíc zakrývá pouze část Slunce. Díváte se na snímek, který byl pořízen před koncem zatmění z pobřeží Uruguaye a přehlíží argentinské město Buenos Aires. Popředí...
Jaký je to druh mraku? Je to druh mraku arcus zvaný rotorový mrak. Tyto vzácné dlouhé mraky mohou vznikat před postupující studenou frontou. Přesněji, sestupné proudění z postupující bouřkové fronty může způsobovat vzestup, vlhkého teplého vzduchu, který se ochladí po teplotu rosného...
Jaký je to druh mraku? Je to rotorový mrak. Tyto vzácné dlouhé mraky mohou vznikat před postupující studenou frontou. Přesněji, sestupné proudění z postupující bouřkové fronty může způsobovat vzestup vlhkého teplého vzduchu, který se ochladí po teplotu rosného bodu, takže vznikne mrak. ...
Jaký je to druh mraku? Je to rotorový mrak. Tyto vzácné dlouhé mraky se mohou tvořit blízko postupující studené fronty. Tah vzduchu dolů z postupující studené fronty může způsobit vzestup vlhkého teplého vzduchu, ochlazení pod teplotu rosného bodu a tedy vznik mraku. Pokud k tomu dojde...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
