Co se to děje za tím ostrovem? Věci očekávané i neočekávané. Snad očekávané byly zobrazené paprsky světla zvané krepuskulární paprsky, které vycházejí ze Slunce. Ovšem poněkud nečekané bylo to, že v té době koncem minulého měsíce bylo Slunce částečně zakryto Měsícem. Dále se možná dalo čekat,...
Může maják osvětlit galaxii? Nemůže, ale na tomto snímku mezery ve světle z majáku Jose Ignacia v Uruguay se momentálně pěkně potkávají s tmavými prachovými pásy naší Galaxie Mléčné dráhy. Ta jasná tečka vpravo je planeta Jupiter. Centrální pás Mléčné dráhy je ve skutečnosti centrální spirální...
Co se stalo vrcholu Slunce? Části jižní polokoule Země se minulý týden mohly těšit z částečného zatmění Slunce, kdy Měsíc zakrývá pouze část Slunce. Díváte se na snímek, který byl pořízen před koncem zatmění z pobřeží Uruguaye a přehlíží argentinské město Buenos Aires. Popředí...
Jaký je to druh mraku? Je to druh mraku arcus zvaný rotorový mrak. Tyto vzácné dlouhé mraky mohou vznikat před postupující studenou frontou. Přesněji, sestupné proudění z postupující bouřkové fronty může způsobovat vzestup, vlhkého teplého vzduchu, který se ochladí po teplotu rosného...
Jaký je to druh mraku? Je to rotorový mrak. Tyto vzácné dlouhé mraky mohou vznikat před postupující studenou frontou. Přesněji, sestupné proudění z postupující bouřkové fronty může způsobovat vzestup vlhkého teplého vzduchu, který se ochladí po teplotu rosného bodu, takže vznikne mrak. ...
Jaký je to druh mraku? Je to rotorový mrak. Tyto vzácné dlouhé mraky se mohou tvořit blízko postupující studené fronty. Tah vzduchu dolů z postupující studené fronty může způsobit vzestup vlhkého teplého vzduchu, ochlazení pod teplotu rosného bodu a tedy vznik mraku. Pokud k tomu dojde...
Co se to děje za tím ostrovem? Věci očekávané i neočekávané. Snad očekávané byly zobrazené paprsky světla zvané krepuskulární paprsky, které vycházejí ze Slunce. Ovšem poněkud nečekané bylo to, že v té době koncem minulého měsíce bylo Slunce částečně zakryto Měsícem. Dále se možná dalo čekat,...
Může maják osvětlit galaxii? Nemůže, ale na tomto snímku mezery ve světle z majáku Jose Ignacia v Uruguay se momentálně pěkně potkávají s tmavými prachovými pásy naší Galaxie Mléčné dráhy. Ta jasná tečka vpravo je planeta Jupiter. Centrální pás Mléčné dráhy je ve skutečnosti centrální spirální...
Co se stalo vrcholu Slunce? Části jižní polokoule Země se minulý týden mohly těšit z částečného zatmění Slunce, kdy Měsíc zakrývá pouze část Slunce. Díváte se na snímek, který byl pořízen před koncem zatmění z pobřeží Uruguaye a přehlíží argentinské město Buenos Aires. Popředí...
Jaký je to druh mraku? Je to druh mraku arcus zvaný rotorový mrak. Tyto vzácné dlouhé mraky mohou vznikat před postupující studenou frontou. Přesněji, sestupné proudění z postupující bouřkové fronty může způsobovat vzestup, vlhkého teplého vzduchu, který se ochladí po teplotu rosného...
Jaký je to druh mraku? Je to rotorový mrak. Tyto vzácné dlouhé mraky mohou vznikat před postupující studenou frontou. Přesněji, sestupné proudění z postupující bouřkové fronty může způsobovat vzestup vlhkého teplého vzduchu, který se ochladí po teplotu rosného bodu, takže vznikne mrak. ...
Jaký je to druh mraku? Je to rotorový mrak. Tyto vzácné dlouhé mraky se mohou tvořit blízko postupující studené fronty. Tah vzduchu dolů z postupující studené fronty může způsobit vzestup vlhkého teplého vzduchu, ochlazení pod teplotu rosného bodu a tedy vznik mraku. Pokud k tomu dojde...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.
