Naše nejbližší hvězda Slunce je pod dohledem pozorovatelů již více než čtyři staletí. Kosmické sondy v jeho průzkumu přesto znamenaly průlom. Poskytly pohledy na Slunce v dosud zapovězených oblastech elektromagnetického záření, s nečekaným rozlišením a dlouhodobým pokrytím v nezměněných pozorovacích...
Evropsko-americká kosmická sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) oslavila již 25 let nepřetržitého výzkumu Slunce. Dvě a půl dekády vědeckých pozorování je důležitým milníkem pro jakoukoliv kosmickou misi. Avšak když jubilující sonda, která byla zkonstruována pouze na dvouletou životnost a...
V neděli 12. srpna 2018 odstartovala silná americká raketa Delta IV-Heavy s urychlovacím stupněm Star 48BV. Vstříc Slunci vynesla sondu NASA s názvem Parker Solar Probe. Je to vůbec poprvé, co NASA pojmenovala svoji sondu po žijícím člověku. Úkolem sondy je výzkum naší denní hvězdy...
Naše nejbližší hvězda Slunce je pod dohledem pozorovatelů již více než čtyři staletí. Kosmické sondy v jeho průzkumu přesto znamenaly průlom. Poskytly pohledy na Slunce v dosud zapovězených oblastech elektromagnetického záření, s nečekaným rozlišením a dlouhodobým pokrytím v nezměněných pozorovacích...
Evropsko-americká kosmická sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) oslavila již 25 let nepřetržitého výzkumu Slunce. Dvě a půl dekády vědeckých pozorování je důležitým milníkem pro jakoukoliv kosmickou misi. Avšak když jubilující sonda, která byla zkonstruována pouze na dvouletou životnost a...
V neděli 12. srpna 2018 odstartovala silná americká raketa Delta IV-Heavy s urychlovacím stupněm Star 48BV. Vstříc Slunci vynesla sondu NASA s názvem Parker Solar Probe. Je to vůbec poprvé, co NASA pojmenovala svoji sondu po žijícím člověku. Úkolem sondy je výzkum naší denní hvězdy...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
