Vírová galaxie je klasická spirální galaxie. M51, známá také jako NGC 5194, je jednou z nejjasnějších a nejmalebnějších galaxií na obloze ve vzdálenosti pouhých 30 milionů světelných let a s průměrem plných 60 tisíc světelných let. Hluboký snímek je digitální kombinací snímků pořízených v různých...
Trpasličí galaxie NGC 5195 je nejlépe známá jako menší doprovodná složka Vírové galaxie M51. Na kresbách lorda Rosse je zachycena jako jedna z původních spirálních mlhovin a zdá se, jakoby dohromady utvářely křivku a tečku kosmického otazníku. NGC 5195 měří asi 20 000 světelných let a vedle...
Vírová galaxie je klasická spirální galaxie. M51, známá také jako NGC 5194, je jednou z nejjasnějších a nejmalebnějších galaxií na obloze ve vzdálenosti pouhých 30 milionů světelných let a s průměrem plných 60 tisíc světelných let. Hluboký snímek je digitální kombinací snímků pořízených v různých...
Trpasličí galaxie NGC 5195 je nejlépe známá jako menší doprovodná složka Vírové galaxie M51. Na kresbách lorda Rosse je zachycena jako jedna z původních spirálních mlhovin a zdá se, jakoby dohromady utvářely křivku a tečku kosmického otazníku. NGC 5195 měří asi 20 000 světelných let a vedle...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
