Vírová galaxie je klasická spirální galaxie. M51, známá také jako NGC 5194, je jednou z nejjasnějších a nejmalebnějších galaxií na obloze ve vzdálenosti pouhých 30 milionů světelných let a s průměrem plných 60 tisíc světelných let. Hluboký snímek je digitální kombinací snímků pořízených v různých...
Trpasličí galaxie NGC 5195 je nejlépe známá jako menší doprovodná složka Vírové galaxie M51. Na kresbách lorda Rosse je zachycena jako jedna z původních spirálních mlhovin a zdá se, jakoby dohromady utvářely křivku a tečku kosmického otazníku. NGC 5195 měří asi 20 000 světelných let a vedle...
Vírová galaxie je klasická spirální galaxie. M51, známá také jako NGC 5194, je jednou z nejjasnějších a nejmalebnějších galaxií na obloze ve vzdálenosti pouhých 30 milionů světelných let a s průměrem plných 60 tisíc světelných let. Hluboký snímek je digitální kombinací snímků pořízených v různých...
Trpasličí galaxie NGC 5195 je nejlépe známá jako menší doprovodná složka Vírové galaxie M51. Na kresbách lorda Rosse je zachycena jako jedna z původních spirálních mlhovin a zdá se, jakoby dohromady utvářely křivku a tečku kosmického otazníku. NGC 5195 měří asi 20 000 světelných let a vedle...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 2. do 22. 2. 2026. Měsíc bude v novu a čeká nás večerní konjunkce s planetami. Velmi nízko je za soumraku Venuše, o něco výše Merkur, Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko nad jihozápadem Uran a k jihu stoupá Jupiter. Aktivita Slunce nízká. Crew-12 úspěšně dorazila na ISS. Mise Crew-12 úspěšně zakotvila u ISS v lodi Crew Dragon Endeavour. Evropská raketa Ariane 6 letěla poprvé a úspěšně se čtyřmi urychlovacími postranními motory. Vulcan měl při úspěšném startu s tajnou misí USSF-87 problém s postranním motorem, stejně jako při druhém letu této rakety. Před pěti lety jsme napjatě sledovali úspěšné přistání Perseverance na Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
