Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zbytky asteroidu, který se rozpadl nad Súdánem, byly nalezeny

Zbytky asteroidu, který se rozpadl nad Súdánem, byly nalezeny

Jeden z meteoritů v Súdánu. Autor: P. Jenniskens, SETI Institute
Jeden z meteoritů v Súdánu.
Autor: P. Jenniskens, SETI Institute
6. října loňského roku vzrušila odbornou veřejnost zpráva, že vůbec poprvé byl objeven asteroid, který míří ke srážce se Zemí. Jednalo se naštěstí o malé těleso o průměru pouhých 4 metrů, které nemohlo způsobit žádné škody. Ke srážce došlo 7. října v ranních hodinách nad severním Súdánem.

Stopa po súdánském meteoru
Stopa po súdánském meteoru

Pozorování z družic ukázala, že asteroid se během průletu zemskou atmosférou rozpadl již v poměrně značné výšce 37 km. Znamená to, že byl složen z málo soudržného materiálu. Nicméně, jak uvádí nejnovější číslo časopisu Nature, malé části asteroidu průlet atmosférou přežily a dopadly na zemský povrch jako meteority. Americký astronom P. Jenniskens spolu se súdánským kolegou M. Shaddadem a za pomoci personálu a studentů chartúmské university již nalezli 280 meteoritů o celkové hmotnosti asi 5 kg.

Nejsou to obyčejné meteority, jedná se o vzácný typ tzv. ureilitů, o jejichž původu je toho zatím známo velmi málo. Protože se podařilo ještě před vstupem asteroidu do atmosféry získat jeho spektrum a určit jeho spektrální typ F, víme nyní, že asteroidy typu F, jichž je asi jedno procento, odpovídají svým složením ureilitům.

Nález jednoho z meteoritů v Súdánu. Autor: P. Jenniskens, SETI Institute
Nález jednoho z meteoritů v Súdánu.
Autor: P. Jenniskens, SETI Institute

Na slepení celé mozaiky tohoto příběhu se podíleli i pracovníci Astronomického ústavu. P. Pravec počítal rotaci asteroidu a J. Borovička, spolu se Z. Charvátem z Českého Hydrometeorologického ústavu, analyzovali snímky průletu asteroidu atmosférou získané družicí Meteosat 8.

Více informací a fotografie lze nalézt na adrese http://asima.seti.org/

Článek v Nature je v plném znění přístupný pouze pro předplatitele, abstrakt je přístupný na stránkách časopisu Nature.




O autorovi

Jiří Borovička

RNDr. Jiří Borovička, CSc. (* 16. ledna 1964, Česká republika) v současnosti pracuje na Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově jako vedoucí vědecký pracovník v oddělení meziplanetární hmoty. Další informace o něm najdete například na wikipedii.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »