Ještě jste se nerozhodli, kam o prázdninách pošlete své děti na tábor? Pokud je baví astronomie, výlety, sportovní hry a soutěže, můžete využít následující nabídky Hvězdárny Valašské Meziříčí, která podobné akce organizuje již řadu let.
Ve čtvrtek 2. dubna oficiálně převzala kontrolu nad Mezinárodní kosmickou stanicí 19. základní posádka ve složení velitel Gennady Padalka a letoví inženýři Michael Barratt a Koichi Wakata. Členové 18. posádky Michael Fincke a Jurij Lončakov a s nimi také dvojnásobný kosmický turista Simonyi by měli přistát v centrálním Kazachstánu ve středu 8. dubna v 9:15 ráno, online přenos poběží na astru od 8:00.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2009 obdržel snímek Saturn a měsíce, pořízený Luďkem Hamrem.
Když v červenci 1610 zaměřil Galileo Galilei svůj malý dalekohled ke žlutavě zářící bludné hvězdě na rozhraní Kozoroha a Vodnáře zvané Saturn, byl překvapen tím, co uviděl: "… hvězda Saturn není samostatnou, nýbrž ze tří se skládá, jež se téměř dotýkají, nikdy nemění svoji vzájemnou polohu a srovnány jsou do řady podél zvěrokruhu, uprostřed je jedna třikrát větší než obě postranní a jejich umístění má tuto podobu oOo …". V roce 1612 jej však čekalo další překvapení. Saturnovy "uši" zmizely. I když Galileo předpověděl, že se opět objeví, což v roce 1616 znovu pozoroval, záhadě na kloub nepřišel. Ta na své rozřešení čekala až do roku 1655, kdy holandský astronom Christiaan Huygens zamířil na planetu podstatně výkonnější dalekohled. Jeho pozorování vedla nejen k objevu Saturnova měsíce Titan, ale též k poznání, publikovanému v roce 1659 v práci Systema Saturnium slovy: "Je obklopen tenkým rovinným prstencem, který nikde s ním nesouvisí a je nakloněn k ekliptice".
Dnes 7. dubna je tomu přesně 50 let, co přes území tehdejšího Československa přelétal nebývale jasný meteor. Díky projektu fotografování meteorů, se podařilo astronomům pod vedením Zdeňka Ceplechy, průlet bolidu zachytit. A nejen to. Jako první na světě dokázal z fotografií dopočítat místo dopadu, 4 kusy meteoritu najít a pak i vypočítat, že meteorické těleso přiletělo z pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Na světě byl první důkaz, že odtud mohou na Zemi padat kameny z vesmíru. RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. nedávno oslavil 80. narozeniny, ale na meteorit Příbram, který mu změnil celý život vzpomíná, jako by to bylo včera.
Nejsledovanějším měsícem posledních let je Titan - měsíc planety Saturn. Ve druhém pokračování si zrekapitulujeme některé poznatky o Titanu, získané americkou kosmickou sondou Cassini a přístroji na evropském modulu Huygens, který na povrchu Titanu přistál.
Za činy velikánů našich dějin vždy stálo několik jedinců, kteří napomáhali svými radami, skutky, či velikostí své osobnosti k pokroku. V dnešním druhém díle o životě a díle barona Krause Vám budeme vyprávět příběh o dobývání výšin nebeských a co má astronom vizionář a průkopník na poli technickém, Artur Kraus, společného s českou aviatikou.
Bohužel i přes intenzivně zaprášenou zemskou atmosféru sopečným prachem z Mt. Redoubt se zatím žádné velké představení na obloze neodehrálo. Vliv sopečného prachu z Mt. Redoubt na soumraky prvního dubnového týdne byl zcela minimální a nepotvrzený. Přesto nám do redakce přišlo několik pěkných fotografií "normálních" východů a západů Slunce, které jsme se rozhodli zveřejnit. Děkujeme za ně!
Rozhodně se ale nenechte odradit a pozorujte dále. Své vydařené fotografické "úlovky" nám i nadále můžete zasílat na info(@)astro.cz.
Třebíčská pobočka České astronomické společnosti a Hvězdárna MKS Třebíč pořádá ve dnech 19. - 22. června 2009 zájezd do Dánska a Švédska tématicky zaměřený především na velevýznamnou postavu astronomické historie, kterou není nikdo jiný, než Tycho Brahe.
Každý den můžete najít na stránkách NASA novou fotografii na téma vesmír. Je to velmi navštěvovaná rubrika a pro autory fotografií je pocta být vybrán. Podařilo se to také českým astrofotografům. NASA vybrala už pět snímků pořízených českými autory.
V rámci projektu 100 hodin astronomie probíhal od 3. do 4. dubna unikátní online přenos. 24 hodin živého vysílání video záběrů z 80 observatoří po celém světě i ve vesmíru, řídila Evropská jižní observatoř (ESO). Spatřit řadu nejlepších dalekohledů světa i astronomy, kteří s nimi pracují, můžete v archivu všech videí.
Nejsledovanějším měsícem posledních let je Titan - měsíc planety Saturn. Oranžový závoj nad měsícem symbolicky poodhrnula kosmická sonda Cassini. Vědci tak spatřili první "záblesk" povrchu měsíce, na nějž, jak se někteří astronomové domnívají, prší ze zamlžené oblohy organický materiál a vytváří zde moře kapalných uhlovodíků. Nelze vyloučit ani možnost primitivního života. V několika pokračováních si představíme základní informace o tomto zajímavém vzdáleném měsíci.
Média hojně informovala o nedávné evakuaci posádky Mezinárodní vesmírné stanice do připojeného návratového modulu Sojuz. Událost to byla jistě dramatická, ale určitě ne tak neobvyklá, jak by se mohlo zdát. Potvrdí to následující rozhovor Luboše Veverky s odborníkem na kosmonautiku doktorem Antonínem Vítkem z Akademie věd České republiky.
Počátkem devadesátých let jsem byl členem výkonného výboru ČASu, předsedou byl tehdy dr. Jiří Grygar. Zároveň jsem se tehdy podílel na vzniku akademické sítě CESNET (pamatuji si ještě doménu .cs, ale to byl FESNET :-), takže bylo přirozené, že jsem pro Českou astronomickou společnost založil a provozoval webový server astro.cz (od 15. 5. 1995). Společnost tím získala možnost rychle informovat svoje členy ale především také širokou veřejnost.
Necelých 8 měsíců po výrazné erupci aljašské sopky Kasatochi, která nám přinesla skutečně brilantní představení v podobě podivuhodných narudlých soumraků na konci srpna roku 2008, se z aljašských končin ozývá další sopka. Jmenuje se Mt. Redoubt a jak se zatím zdá, mohla by poskytnout stejně zajímavou podívanou jako sopka předchozí.
Izraelským a americkým vědcům se povedlo velice zajímavé pozorování. Díky archivním snímkům Hubblova dalekohledu a dalekohledu Keck na Havaji, dokázali sledovat velmi hmotnou supernovu 2005gl nejen při výbuchu, ale také několik let před ním a po něm.
Počet hvězdáren, které se zapojí do projektu 100 hodin astronomie, který probíhá v rámci Mezinárodního roku astronomie, se zvyšuje. Přinášíme programy Hvězdárny v Úpici a Hvězdárny a radioklubu lázeňského města Karlovy Vary
V tomto týdnu prožije celá planeta stěžejní projekt Mezinárodního roku astronomie 2009 nazvaný 100 hodin astronomie (100 Hours of Astronomy). V rámci tohoto projektu se uskuteční na 1500 jednotlivých akcí ve 130 zemích světa. Projekt tak aspiruje na největší událost určenou k popularizaci jedné vědní disciplíny, jaká kdy byla zorganizována. Uskuteční se od 2. do 5. dubna 2009.
Tisková zpráva Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009 1. dubna 2009
Většina vědeckých disciplín pracuje s mnoha různě pojmenovanými datovými soubory. Nejinak je tomu i v astronomii. Jedním takovým se může pochlubit i Česká astronomické společnost. Jedná se o soubor čísel 10, 3654, 3654, 3654, 46771, 705222, 3599190 a vyznačuje se nejen tím, že všechna nad 3654 jsou pouze statistické odhady. Kromě obsahu odborného rázu jsou data v něm obsažená lahodná i oku zaměřeného spíše na estetickou stránku než na soubory číslic a vzorců. A má i své jméno - "APOD - astronomický snímek dne (česká verze)".
Za šesti lidmi se dnes zavřely dveře a začal jim tříměsíční pobyt v izolaci. Ne nejedná se o žádnou reality show, i když z psychologického hlediska na tom budou tito lidé podobně. Jeden Němec, Francouz a čtyři Rusové se do izolace vydali zcela dobrovolně, protože chtějí pomoci vědě. Budou čelit podobným podmínkám, jako první posádka letu k Marsu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek
„V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa
Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Snímek komety C/2021 S3 (PANSTARRS). Rozměry obrázku jsou 40 x 40 obloukových minut, 2x zmenšeno, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země byla 1.654 au, od Slunce 1.847 au.