Tak jsme se dočkali. Po půlročním odkladu způsobeném nečekanou poruchou Hubbleova kosmického dalekohledu, se do vesmíru vydává raketoplán Atlantis. Mise s pořadovým číslem STS-125 má za úkol naposledy navštívit tento slavný dalekohled a uskutečnit na něm několik oprav a vylepšení. Více se dozvíme od dr. Antonína Vítka z Akademie věd.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) se rozhodl, že nabídne k prodeji své raketoplány po skončení jejich operativní činnosti. Bude se tím snažit vylepšit svou finanční situaci a získat dostatek prostředků na raketu nové generace, nazvanou Ares. Ta by měla jednou vynést lidskou posádku na cestu k Měsíci.
Od zkázy Columbie všechny raketoplány létaly a budou létat pouze na Mezinárodní kosmickou stanici. S vyjímkou mise Atlantis STS-125, jež se už v pondělí 11. května ve 20:01 vydá se sedmičlennou posádkou naposledy k Hubbleovu teleskopu. Nenechte si ujít online přenos jeho startu na astro.cz 11. května od 18:50.
Zhruba čtyři minuty po půlnoci z 25. na 26. dubna 2009 místního času (6:04 UT) mohli lidé spatřit nad americkými státy Nové Mexiko a Arizona mimořádný úkaz. Přibližně směrem od východu na západ oblohou proletěl bolid, který při závěrečné explozi dosáhl jasnosti srovnatelné nebo i větší, než jakou má Měsíc v úplňku.
Dalekohled byl bez problémů vypuštěn na odpovídající oběžné dráze z raketoplánu Discovery v dubnu 1990 ale záhy poté, co poslal na Zemi své první snímky bylo zjištěno, že jeho hlavní zrcadlo trpí tzv. sférickou aberací, malinkou ale osudovou nepřesností při broušení. Zrcadlo nedokázalo přesně soustředit paprsky světla do vědeckých přístrojů. Vědci ale měli řešení. Jaké?
Společnost Sky Publishing, která mimo jiné vydává populární astronomický časopis Sky and Telescope, vydala v roce 2006 útlou knížku Slovník moderních názvů hvězd. V anglickém originále A Dictionary of Modern Star Names: A Short Guide to 254 Star Names and Their Derivations.
Pod pojmem astronomický hledáček si zpravidla představí většina alespoň trochu věci znalých laiků malý přídavný dalekohled spojený s hlavním dalekohledem. Právě o tomto typu hledáčky bude dnešní pokračování miniseriálu o hledáčcích.
Dne 7. dubna 1959 byl v rámci dvoustaničního programu, jenž od roku 1951 organizoval Dr. Zdeněk Ceplecha z Astronomického ústavu, vyfotografován bolid Příbram a na základě vypočtené dráhy byly následně nalezeny meteority. Meteorit "s rodokmenem" byl první, který kdy byl na světě nalezen a měl zásadní význam pro pochopení původu meteoritů. Příbramské a další zajímavé meteority budou od 11. do 22. května k vidění na výstavě Bolidy a pády meteoritů v pražské budově Akademie věd ČR.
Tisková zpráva Astronomicého ústavu AV ČR, v. v. i. ze 6. května 2009Vít StrakaKosmonautika
Do startu poslední servisní mise k Hubbleovu teleskopu zbývá už jen několik málo dní. Zde naleznete aktuality z příprav raketoplánu Atlantis i jeho posádky.
Snad každého laika při první myšlence na slovo kosmonautika napadne slovo raketa nebo kosmonaut. Ale šíře oborů, které se skrývají pod slovem kosmonautika je neuvěřitelně veliká. O prvním květnovém víkendu (tedy 1. až 3.) se v Lázních Bohdaneč uskutečnilo největší středoevropské setkání nadšenců, amatérů i profesionálů, které zajímá kosmonautika, Kosmos-news party 2009.
Nová studie zveřejněná v časopise Nature dokládá, že povrch asteroidů pod vlivem slunečního záření stárne a červená mnohem rychleji, než se dříve myslelo, dokonce v časovém měřítku kratším než miliony let. Z pohledu života planetky se jedná o pouhý okamžik. Výzkum také potvrdil, že nejpravděpodobnější příčinou jevu je sluneční vítr.
Krátce po svých osmdesátých narozeninách, 11. dubna 2009, zemřel Prof. Ing. Jan Fixel, CSc. Celý svůj profesionální život byl vysokoškolským pedagogem, působícím na Vojenské akademii a Vysokém učení technickém v Brně. Rodák z Veselí na Moravě, v roce 1952 ukončil studia zeměměřictví na Vysoké škole technické v Brně.
Američtí a němečtí astronomové našli neobvyklé hvězdy. Pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu fotografovali kulovou hvězdokupu NGC 6397 v jižním souhvězdí Oltáře. Od Země je asi 7200 světelných let daleko a obsahuje neuvěřitelných 400 000 hvězd.
Už brzy se americký raketoplán naposledy vydá k tomuto jedinečnému přístroji na zemském orbitu a jeho posádka ho naposledy opraví a zmodernizuje. Ten nám (snad) za odměnu bude následujících minimálně 5 let posílat stejně dobré a ještě dokonalejší snímky vesmírných objektů. Přitom jeho provoz není ani zdaleka tak hladký a jednoduchý jak by se mohlo zdát, když si prohlížíme úžasné snímky galaxie Andromeda nebo Velké mlhoviny v Orionu. Než dostane Atlantis konečné povolení ke startu, pojďme se blíže seznámit s cílem jeho cesty.
Dňa 6. 5. 2009 nastane maximum meteorického roja eta Aquaridy, ktorého materským telesom je známa kométa 1P/Halley. Meteorický roj eta Aquaridy je v činnosti od 19.4. do 28.5., pričom maximum roja nastáva každoročne okolo 5. 5. 2009. Radiant roja nájdeme v súhvezdí Vodnár, neďaleko hviezdy eta Aqr.
Astronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics společně s kolegy z jiných observatoří v USA a ve Velké Británii objevili nejvzdálenější objekt ve vesmíru - velkolepou hvězdnou explozi známou jako gama záblesk, nacházející se ve vzdálenosti více než 13 miliard světelných let.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2009 obdržel snímek "Hvězdokupa M 13" pořízený Jiřím Linetem z Havířova.
V roce 1714 ji v Anglii objevil Edmond Halley, 1. června 1764 ve Francii pojmenoval Charles Messier a v roce 2009 ji v Čechách vyfotografoval Jiří Linet. S věkem okolo 10 miliard let to není již žádná teenagerka, ale jistě je stejně sledovaná jako kterákoliv modelka na Zemi. Každou noc se k ní desítky let obracejí objektivy astronomických přístrojů, aby polapily něco málo fotonů, které ji opustily před 25 tisíci lety. Před 35 lety se ji lidstvo dokonce pokusilo kontaktovat depeší radiového teleskopu v Arecibu. Zatím neodpověděla.
Astronomický ústav Akademie věd ČR vypisuje v rámci Mezinárodního roku astronomie soutěž pro středoškolské učitele fyziky o účast v mezinárodním projektu
Hands-On Universe, Europe (EU-HOU):
Bringing frontline interactive astronomy
to the classroom
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme