Bude opět prašno?
Určitě občas slýcháváte, že zase spadl prach ze Sahary, jindy z Ukrajiny a podobně. Podobná prachová situace nás možná opět čeká na začátku týdne.
Určitě občas slýcháváte, že zase spadl prach ze Sahary, jindy z Ukrajiny a podobně. Podobná prachová situace nás možná opět čeká na začátku týdne.
Planeta obíhající kolem hvězdy typu červeného trpaslíka, nacházejícího se ve vzdálenosti 20 světelných roků od Země, by mohla být první známou exoplanetou, jejíž povrch je pokryt oceánem kapalné vody.
Dovolujeme si Vás pozvat na Přednáškové odpoledne na Štefánikově hvězdárně, které jsme připravili u příležitosti Mezinárodního roku astronomie. První za seriálu tří odpolední se uskuteční v sobotu 25. 4. 2009 od 15:00. Další se budou konat v květnu a v červnu.
Představujeme vám zajímavý mezinárodní projekt, na kterém se prostřednictvím Západočeské pobočky podílí také Česká astronomická společnost.
Cílem projektu je zmapování aktuálních pozorovacích podmínek noční oblohy pomocí jednoduchého astronomického pozorování a tím určení tzv. mezní hvězdné velikosti (MHV). Hlavním předpokladem úspěchu tohoto experimentu je zapojení co největšího počtu pozorovatelů z různých koutů světa, proto i vaše pozorování má svůj význam.
Některé družice mohou přinést užitek i v jiném oboru astronomie, než pro který byly především vypuštěny. To je případ i družice Kepler určené primárně pro exoplanety. Využít její data je ale možné také pro fotometrii proměnných hvězd. A z měření cefeid pak zpřesnit vzdálenosti ve vesmíru
Mezinárodní tým astronomů pod vedením pracovníků University of Hertfordshire (Velká Británie), objevil doposud nejchladnějšího hnědého trpaslíka. Nové těleso, označené Wolf 940B a obíhající kolem červeného trpaslíka Wolf 940, se nachází ve vzdálenosti 40 světelných roků od Země.
S pomocí dat získaných dalekohledy Chandra, Hubble a Keck se astronomům podařilo odhalit srážku opravdu kosmických rozměrů. Ve vzdálenosti 5,4 miliard světelných let interagují hned čtyři kupy galaxií. Navíc do této již tak neklidné oblasti ústí 13 mil. světelných let dlouhý proud hmoty.
- od 20. do 26. dubna 2009
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. dubna 2009 ve 22:30 letního času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online
Už jen pár týdnů nás dělí od startu mise STS-125, při níž se raketoplán Atlantis vydá se sedmičlennou posádkou na poslední servisní misi k Hubbleovu teleskopu. Po ztrátě Columbie byl tento let původně zrušen jako příliš nebezpečný, později byl však zařazen zpět do plánu startů. Co je na něm tak riskantní?
V roce 2008 byly publikovány práce, které dokázaly, že koncentrace skleníkových plynů uměle přidávaných do atmosféry již dávno přesáhly úroveň, která znamená nebezpečný zásah do klimatického systému Země. Předtím se soudilo, že nebezpečné úrovně dosáhneme až v dalších desetiletích, nebo že se jí můžeme i vyhnout, pokud emise skleníkových plynů dostatečně snížíme. Omezíme-li se na hlavní skleníkový plyn dlouhou životností ovzduší, oxid uhličitý, bezpečná koncentrace není nějaká budoucí 550 ppm nebo 450 ppm, ani ta dnešní 386 ppm. Bezpečná koncetnrace určitě nepřesahuje hodnotu 350 ppm. Takovou, kterou jsme překročili již r. 1988...
22.4.2009 nastane maximum meteorického roja Lyridy. Tento roj je jedným z hlavných meteorických rojov a jeho frekvencia dosahuje hodnoty okolo 20 meteorov za hodinu.
Tma začíná být ohroženým druhem. V některých místech naší Země se noc vytrácí velmi nápadně, někde velmi nenápadně, zato vytrvale a někde stále ještě najdeme místa s přirozenou tmou neovlivněnou umělým osvětlováním lidí. Míst, kde ale dnes už není možné pozorovat noční oblohu v její plné kráse, rapidně přibývá. Může za to světelné znečištění. Chceme ztratit krásu vesmíru, která je součástí lidské civilizace od jejího počátku?
Tisková zpráva Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009.
Mimořádně velké pusté oblasti ve vesmíru, na druhé straně obrovské koncentrace hmoty byly objeveny při novém průzkumu galaxií - při největší studii, jaká kdy byla realizována. Jedna z prázdných oblastí je tak velká, že je obtížné určit, kam až se rozkládá.
Výbor Astronomické společnosti v Hradci Králové zve srdečně všechny zájemce o astronomii a její historii na vzpomínkovou akci a přednášku o historii této Společnosti k 80. výročí jejího založení, spojenou se slavnostním otevřením výstavy astronomických fotografií. Zahájení proběhne v sobotu 18. dubna 2009 v 17 h na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové.
Jedním z cílů Mezinárodního roku astronomie (IYA2009) je představit astronomii, astronomické objevy i dennodenní (spolu)práci astronomů po celém světě, ukázat kde a jak se získávají nové astronomické poznatky, a v neposlední řadě předvést, že profesionální astronomové jsou v podstatě normální ženy i muži.
Během několika měsíců měli lidé jedinečnou příležitost zvolit program Hubblova vesmírného dalekohledu. NASA přišla s projektem, díky kterému mohla veřejnost svým hlasováním rozhodnout, na co se Hubblův dalekohled podívá. Aby tvůrci projektu usnadnili rozhodování a umožnili zapojení široké veřejnosti, zúžili výběr na šest objektů, z nichž každý byl velice zajímavý. Už od prvních dní soutěže jasně vedl šestý objekt a nakonec také vyhrál.
V závěrečném dílu seriálu o Saturnově měsíci Titan se seznámíme s názory některých odborníků, které se týkají možnosti života na tomto velmi studeném a vzdáleném tělese.
- od 13. do 19. dubna 2009
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. dubna 2009 ve 22:30 letního času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online
Poté, co 1. února 2003 při katastrofě raketoplánu Columbia tragicky zahynula celá sedmičlenná posádka, téměř všude se psalo, že byl zničen nejstarší americký raketoplán. To však není úplně přesné. Columbia byla sice nejstarší raketoplán, který se vydal do vesmíru, ale již před ním existoval jiný stroj, který si označení "první raketoplán" rozhodně zaslouží.
Země se denně střetává s drobnými kamínky, které nám na obloze vytváří krásné meteory. Systematické sledování meteorů přineslo zajímavé zjištění, že v některých z nich chybí sodík. Ten jinak spolu s několika dalšími prvky svítí ve všech meteorech. Výzkumem tohoto jevu se zabývá dr. David Čapek z Astronomického ústavu AV ČR.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme