Artur KrausAno, tak pokud Vám nadpis připadá poněkud povědomý, máte naprostou pravdu. Trochu jsem si ho vypůjčil a poupravil z jistého filmu. Nicméně i tak můžete již na první pohled vyčíst, kudy se budou ubírat další řádky tohoto článku. Rád bych Vám přiblížil osobnost renezančního člověka, kterého známe nejen jako zakladatele první lidové hvězdárny v českých zemích, ale i jako průkopníka technických novinek a sportu v různých jeho podobách.
Saturn naklání prstence. Autor: Efrain Morales RiveaVečerní oblohu po západu Slunce pomalu ale jistě začínají zdobit jarní souhvězdí. Hned zvečera se proto nad východním obzorem naskytne krásný pohled na souhvězdí pravděpodobně nejpodobnější svému názvu ze všech známých, a to souhvězdí Lva. Při podrobné prohlídce se ale v tomto souhvězdí nachází jedna výrazná hvězda navíc, konkrétně v jeho jihovýchodním cípu. Nejde o hvězdu, ale planetu Saturn.
Každý týždeň Vám predstavujeme tri odlišné objekty nočnej oblohy, z ktorých je:
Podcast Astronomy.com
prvý objekt viditeľný voľným okom alebo triédrom - Úľ M44
druhý objekt nájdete malým ďalekohľadom - M50
a tretí objekt je z kategórie "deep-sky" pre všetkých nadšených pozorovateľov s aspoň 8-palcovým ďalekohľadom - Rozeta
Redakce: Od tohoto týdne se na astro.cz budete setkávat s překlady podcastů z astronomy.com, budou vycházet pravidelně v pátek, či v sobotu. Příští týden vyjde vyjímečně několik dílů. Věříme, že se bude jednat o vítanou inspiraci k pozorování.
Start rakety Delta II s družicí KeplerV sobotu 7. března přesně ve 4:49:57,465 našeho času se do vesmíru vydal kosmický dalekohled Kepler. Během nejméně 3,5 let trvající mise bude hledat exoplanety, které jsou podobné Zemi a obíhají okolo svých sluncí v zóně života.
Schéma startu rakety Delta II s družicí Kepler.V noci na sobotu se do vesmíru vydává kosmický dalekohled Kepler. Jeho cílem je poprvé v historii hledat planety podobné Zemi, na jejichž povrchu by se mohl nacházet život. Mise v délce minimálně 3,5 roku má začít v sobotu ve 4:49 našeho času. Sledujte start družice Kepler živě prostřednictvím internetu...
Kulová hvězdokupa M2Tentokrát zavítáme do souhvězdí Vodnáře. Velká kulová hvězdokupa M2 (NGC 7089; GC 4678) se nachází v nepředstavitelné vzdálenosti 37 500 světelných let, tedy dále než jádro naší Galaxie. Pro alespoň nějakou představu je možno uvést, že nadzvukovému dopravnímu letadlu Concorde by cesta ze Země někam do této hvězdokupy trvala asi sedmnáct miliard let. Od velkého třesku před asi 13,7 miliardami let, tedy ani za celou dobu existence vesmíru, by tam nemohlo doletět. To vše za předpokladu, že by se vzdálenost hvězdokupy po celou dobu cesty neměnila.
Družice KeplerTiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 128 z 5. 3. 2009
Jsme ve vesmíru sami? Stejnou nebo podobnou otázku si alespoň jednou položil snad každý. Lidstvo se v těchto dnech chystá udělat doposud největší krok k zodpovězení této otázky. Na floridském Mysu Canaveral je ke startu připraven kosmický dalekohled Kepler. Hrdě nesoucí jméno hvězdáře, jenž počátkem 17. století působil v Praze, se má v sobotu 7. března vydat dalekohled NASA do vesmíru. Jeho cílem je najít planety, na kterých by se mohl nacházet život.
Obr. 2: Protuberanční nástavec (podle Hähnela) Sluneční erupce bezesporu patří mezi nejpozoruhodnější jevy, které souvisí se sluneční činností. Každého pozorovatele uchvátí svou mohutností, dynamikou a nepřeberným bohatstvím tvarů.
Mlhovina Helix.Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (007/2009): Na observatoři ESO La Silla byl přístrojem Wide Field Imager pořízen nový snímek planetární mlhoviny Helix. Na pozadí snímku můžeme, mimo samotnou mlhovinu, netradičně pozorovat také hojné množství vzdálených galaxií.
Phobos-Grunt povoze breberky k Marsu. Život jsme na Marsu nenašli, tak si ho tam pošleme, ne? Ne, nejedná se o vtip. Nedávno jsme psali o "kontaminaci" kosmických těles pozemskými bakteriemi a neúmyslném posílání černých pasažérů do vesmíru (viz článek Život na Marsu tak trochu jinak) . Rusko hodlá příští rok poslat směrem k Marsu pozemský život zcela úmyslně.
Astropis 1/2009Vyšlo letošní první číslo časopisu Astropis. Nové číslo by se mělo v nejbližších dnech objevit v poštovních schránkách předplatitelů a všech členů České astronomické společnosti.
Dnes, 2. března 2009 ve 14 hodin 44 minut středoevropského času minula neškodně naši planetu ve vzdálenosti pouhých 63,5 tisíce kilometrů planetka 2009 DD45, tedy ve výšce necelého dvojnásobku vzdálenosti, ve které obíhají stacionární družice. Podle odhadů astronomů se jedná o obrovský balvan o průměru necelých 30 metrů.
ČAM za únor 2009. Autor: Dalibor Hanžl.Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2009 obdržel snímek Velkého Magellanova oblaku pořízený Daliborem Hanžlem.
Je prosincový večer roku 1519. Admirál Fernão de Magalhães vyšel na záďovou nástavbu karavely Trinidad. Další čtyři lodě se kolébají opodál. Dva měsíce pršelo a obloha byla pokryta těžkými oblaky, které znemožňovaly přesnou navigaci. Před dvěma dny zahlédli námořníci daleko na pravoboku obrysy pevniny. Šeří se a admirál si chystá měřičské pomůcky a tabulky. Obloha se po dlouhé době vyjasnila a Magalhães chce konečně zjistit přesnou polohu výpravy. Zaměří první hvězdu a chystá se údaj nadiktovat zapisovateli. Vtom ho zaujme cosi podivného na obloze. Zdá se mu, jako by se z Mléčné dráhy utrhly dva oblaky a září nepřehlédnutelně nad ráhny lodě. Myšlenky se rychle honí hlavou. Že by to byly ony "tři kanopy, dvě jasné a jedna slabá …", o kterých četl před vyplutím v jakémsi spisku o výpravě Ameriga Vespucciho? ….
Na internetu je nové číslo časopisu Gliese o exoplanetách a astrobiologii. Z obsahu: Podpořte Gliese, staňte se členy Valašské astronomické společnosti! * Venus Express bude hledat život na Zemi * Polsko opět boduje na poli exoplanet * HST objevil oxid uhličitý v atmosféře exoplanety * Rozhovor: Luboš Brát - Sekce proměnných hvězd a exoplanet * Revoluce ve výzkumu exoplanet aneb hledání jehly v kupce sena * Cukr v naší Galaxii
Tranzit exoplanety přes chladnou obří hvězdu přes úzký Ca filtr. Tranzit by vypadal jako dva krátké hluboké poklesy, když explaneta přechází přes okraje chromosféry.Asi 10% exoplanet objevených metodou měření radiálních rychlostí, obíhá mateřskou hvězdu, která již neleží na hlavní posloupnosti, ale ve svém vývoji se dostala do oblasti červených obrů. Abychom mohli lépe studovat tyto staré hvězdné systémy, je zapotřebí mít úplnou informaci o obíhajících planetách. Z měření radiálních rychlostí lze zjistit hmotnost planety, ale nemáme informaci o velikosti planety. Bylo by tedy velmi žádoucí odhalit tranzity některé z planety obíhající obří hvězdu.
Meteority na únikové dráze po srážce Marsu s asteroidem.Téměř před sto roky vědci nebrali vůbec vážně Percivala Lowella, slavného průkopnického astronoma z Arizony pro jeho přesvědčení, že útvary pozorované na povrchu Marsu včetně těch, které označoval jako kanály, naznačují přítomnost inteligentního života.
Disk kolem bety PictorisAstronomie má oproti jiným vědeckým disciplínám jednu nevýhodu. Na předměty svého bádání si nemohou astronomové šáhnout. Snad až na několik výjimek v podobě vzorků z Měsíce či početné sbírky meteoritů. Klíčovou roli v astronomii proto hraje pozorování a to počínaje dalekohledy, přes radioteleskopy až někam k detektorům částic.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
