Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Huygens - sestupová dráha a místo přistání určeno

Huygens - sestupová dráha a místo přistání určeno

PIA06172_modest.jpg
Inženýři z NASA a Evropské vesmírné agentury určili aktuální sestupovou dráhu sondy Huygens atmosférou Titanu a předpokládají, že nyní znají místo přistání. Na povrchu největšího Saturnova měsíce by sonda měla spočinout už zítra, 14.ledna.

K povrchu se sonda bude snášet na padáku z výšky 160 km déle než 2 hodiny. Během sestupu, bude fotografovat a měřit parametry atmosféry pomocí pěti vědeckých přístrojů. Pořízená data budou odeslána na sondu Cassini a teprve potom budou přenesena na Zemi. Při sestupu se bude sonda pomalu otáčet, z pořízených snímků tedy bude možné složit panoramatický snímek povrchu. Pomohlo by to vysvětlit podivné formace na povrchu nalezené při předchozím těsném průletu.

Mapa na obrázku (lze zvětšit) ilustruje plánované pokrytí terénu snímky ze Sestupového spektrálního radiometru a kamery, víceúčelového přístroje na palubě sondy. Tento přístroj je jedním ze dvou přístrojů NASA nesených sondou.

Barevné hranice vykreslují oblasti, které budou vyobrazeny v různých rozlišeních tak, jak se sonda bude blížit k povrchu. Vlastní místo přistání sondy Huygens je označeno žlutou tečkou. Oblast přistání se nachází na hranici mezi tmavými a světlými oblastmi povrchu.

Mapa byla sestavena ze snímků získaných 26. října 2004, v rozlišení od 4 do 6 kilometrů na pixel. Pořízeny byly za použití úzkopásmového filtru se středem na 938 nanometrech, tedy na viditelnému světlu blízké infračervená vlnové délce. Tu sice už lidské oko není schopné zaznamenat, nicméně právě toto světlo může proniknout atmosférou Titanu a umožnit tak dohlédnout až na povrch. Snímky byly zpracovány tak, aby vynikly povrchové detaily. Pozorovat však lze jen střídání jasu, nejsou zde pozorovány žádné stíny vzniklé díky vyvýšeným místům povrchu.

Zdroj: NASA/JPL News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše z rozhledny Mařenky

Venuše na noční zimní obloze z rozhledny Mařenky

Další informace »