Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ISS a Jules Verne

ISS a Jules Verne

ATV_to_ISS_L.jpg
Po dlouhé a komplikované cestě letadlem, po zemi i po moři, dorazil Automatizovaný Dopravní Prostředek, Automated Transfer Vehicle (ATV), pojmenovaný Jules Verne, do testovacího střediska ESTEC v Noordwijku. Jules Verne je první ze sedmi evropských zásobovacích lodí pro mezinárodní kosmickou stanici (ISS).
Po havárii raketoplánu Columbia nastal na ISS paradoxní stav - ISS má k dispozici nadbytek kyslíku, kterého se ale zároveň nedostává.

Jules Verne zahájí testy

ATV_approach_L.jpg
Po dlouhé a komplikované cestě letadlem, po zemi i po moři, dorazil Automatizovaný Dopravní Prostředek, Automated Transfer Vehicle (ATV), pojmenovaný Jules Verne, do testovacího střediska ESTEC v Noordwijku. Jules Verne je první ze sedmi evropských zásobovacích lodí pro mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Než se vydá do kosmu, podstoupí v ESTEC během příštích šesti měsíců rozsáhlé testování.

Není to poprvé co ATV bude v ESTEC testováno. Již téměř před dvěma lety zde byl zkouškám podroben prototyp dnešního modulu Jules Verne. I tenkrát podstoupil sérii tepelných, akustických a vibračních zkoušek. Dnes se však jedná již o skutečný letový model, který po úspěšných testech poletí do kosmu.

Jednotlivé díly ATV budou tento týden vybaleny a sestaveny. První skutečné testy v nové Maxwellově elektromagnetické radiační komoře, se budou konat v září. Následovány budou v říjnu akustickými testy ve velkém evropském akustickém zařízení (LEAF). ATV kde bude vystaveno hluku o síle 145 decibelů (tedy více než sto krát hlasitější než rockový koncert), aby se zjistilo, zda chvění a hluk startující rakety Ariane 5 nezpůsobí během startu nějaké poškození.

Po té se budou testovat výsuvné sluneční kolektory. Už v novém roce se ve velkém kosmickém simulátoru uskuteční teplotní testy. Tento simulátor dá ATV ochutnat ze všeho, co jej bude očekávat mimo zemskou atmosféru, tedy jak extrémně vysoké, tak i velmi nízké teploty ve vakuu.

Jestli ATV projde všemi těmito testy, bez závad, modul bude přepraven do Francouzské Guayany na kosmodrom Kourou, odkud pak za několik měsíců odstartuje do kosmu. Bude to jeho první vypuštění a zároveň i první dodávka evropského jídla, vody, kyslíku a vědeckých experimentů na ISS.

Nové zásoby budou ze Země k ISS přepraveny přinejmenším šest krát, za období příštích 10 let. Celkem by flotila nových ATV mohla k ISS dopravit mnohem více zásob, protože nosnost jednoho letu představuje až 7.500 kilogramů, tedy třikrát víc než je kapacita dnešní ruské zásobovací lodi Progress.

Jakmile se ATV po třídenní cestě dostane k mezinárodní kosmické stanici, může u ní zůstat až šest měsíců a po vyložení materiálu může sloužit jako zvláštní pracovní oblast stálé posádky. Jeho motory mohou také být použity k úpravě oběžné dráhy ISS, zejména jejímu zvýšení. A po cestě zpátky vykoná ještě jednu užitečnou práci. Spolu s ním shoří v atmosféře také všechen odpad z kosmické stanice.

ISS má přebytek, ale zároveň i nedostatek kyslíku

ATV_to_ISS_L.jpg
Po havárii raketoplánu Columbia, kdy zásobování ISS zcela převzala ruský strana, svými nákladními loděmi Progres, vznikl na ISS zarážející logistický problém. ISS má k dispozici nadbytek kyslíku, kterého se ale zároveň nedostává.

Problém je ve způsobu přepuštění zásoby kyslíku neseného Progresem. Doplní se zásobníky ISS a zbytek kyslíku zůstává v nádržích Progresu. V případě Progresu 11 tak zůstala nevyužita celá polovina přivezeného kyslíku, celých 25 kilogramů. Nezdá se to mnoho, ale jen do té doby, kdy si promítnete účet za vynesení jednoho kg na oběžnou dráhu. Navíc nejde jen o cenu, ale o užitečnou nosnost zásobovací lodi. Těch 25 kg představuje celé jedno procento nosnosti Progresu.

Naštěstí není kyslík nesený zásobovací lodí jediný, který má ISS k dispozici. Značná část se ho vyrábí přímo na palubě, z vody, v ruském přístroji Elektron. Ten pomocí elektřiny rozkládá vodu na kyslík a vodík. Kyslík pouští do kabiny, vodík se vypouští mimo stanici. Přístroj měl ale v roce 2003 problémy a místo kyslíku produkoval spíše zápach. Proto byl letem 13 vyměněn za nový, ale tím vznikl další problém. Žádný další již není na skladě a to ani na Zemi, ani na ISS. Nyní ruská strana urychleně vyrábí tři další jednotky, ale ty by mohly být na ISS doručeny teprve v roce 2005. Navíc dostupná voda byla jedním z limitů, pro kterou může být nynější stálá posádka pouze dvoučlenná a nikoliv tříčlenná. O tom všem a mnohém dalším se jednalo včera na 34. konferenci ICES v Colorado Springs.

Zdroj: SpaceRef.com, ESA News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša

Další informace »