Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  O čase - Díl druhý

O čase - Díl druhý

Čas v nejznámější podobě...
Čas v nejznámější podobě...
V minulém díle našeho povídání o čase jsme si vysvětlili základní pojmy o čase a jejich původ. Dále jsme zmínili nejdůležitělší aspekty času spojené s pohybem Slunce a jeho projekcí na obloze. Dnes se budeme zabývat dalším druhem v astronomii velmi užívaného času, a sice času hvězdného.

2. Hvězdný čas. V astronomické praxi je důležitějším časovým intervalem doba, za kterou se dostanou do stejné polohy na nebeské sféře hvězdy. Je to tedy doba za kterou se Země otočí jedenkrát kolem své osy. Tato doba se nazývá hvězdný den. Jeho trvání je 23 h 56 min. 4,04 s. Tento časový interval je dělen na 24 hodin hvězdného času a jejich části – minuty a sekundy hvězdného času.

K přesné definici hvězdného času je zapotřebí zavést několik dalších pojmů.

Světový rovník je na sféře kružnice vzniklá protětím roviny zemského rovníku s nebeskou sférou. Ekliptika je kružnice na sféře vzniklá protětím roviny dráhy Země kolem Slunce s nebeskou sférou. Je to trajektorie zdánlivého pohybu Slunce na sféře během roku. Ekliptika a světový rovník se protínají v jarním a podzimním bodě. V těchto bodech se nachází Slunce v okamžiku jarní a podzimní rovnodennosti.

Meridián je kružnice na sféře vzniklá protětím roviny poledníku pozorovatele s nebeskou sférou. Deklinační kružnice je kružnice na sféře, procházející světovými póly a nějakým objektem na sféře. Úhel sevřený rovinou deklinační kružnice a rovinou meridiánu, měřený od jihu směrem na západ, se nazývá hodinový úhel. Udává se v hodinách a jejích částech. Hvězdný čas Θ (théta) je definován jako hodinový úhel jarního bodu. Hvězdný čas se shoduje s pravým slunečním časem v okamžiku podzimní rovnodennosti.

Hvězdný čas v daném místě pro daný okamžik se určí z pásmového času takto:

  1. 1. K danému datu se ve Hvězdářské ročence nalezne hvězdný čas o půlnoci na 0. poledníku.
  1. 2. K pásmovému času v daném místě se určí světový čas pro daný okamžik (v ČR odečtením 1 hodiny v zimním období, 2 hodin v letním období).
  1. 3. Získaná hodnota se převede na interval hvězdného času podle tabulky ve Hvězdářské ročence nebo úměrou podle vztahu, že 23 h 56 min. 04,4 s slunečního času odpovídá 24 h 00 min. 00 s hvězdného času, tj. 86164,4 s slunečního času odpovídá 86400 s hvězdného času.
  1. 4. K této hodnotě se přičte hodnota z bodu „1“ a zeměpisná délka pozorovacího stanoviště převedená z úhlové míry do časové ( 15o odpovídá 1 h, 1o odpovídají 4 minuty atd.). Východní zeměpisná délka je kladná, západní záporná.

 

3. Různé časy? Na základě výše uvedeného by mohla vzniknout domněnka, že existuje více fyzikálních časů, různě rychle plynoucích. To ovšem není pravda. V klasické fyzice je čas absolutní, pro všechny vztažné soustavy jeden, rovnoměrně plynoucí. Byl by to stejný omyl jako tvrdit, že rozměr tělesa je závislý na tom, zda jej měříme v metrech nebo stopách. Tuto skutečnost můžeme vyjádřit rovnicí

 

{t}.[t] = {Θ}.[Θ],

 

kde složená závorka označuje číselné hodnoty a hranatá závorka jednotky.veličin. Zmatkům se vyhýbá astronomie tím, že sluneční (hvězdný) čas označuje jako hodinový úhel Slunce (jarního bodu),udávaný ovšem v časových jednotkách. Takto definovaný čas, ať s přívlastkem „sluneční“ , „hvězdný“ či jiným, je pojem s užším rozsahem, než jak byl uveden v úvodu článku v metrologické definici.

Literatura:
Guth V. a j., Astronomie (Nakladatelství ČSAV, Praha 1954)
Šindelář V., Smrž L., Nová soustava jednotek (SPN, Praha 1989)




Seriál

  1. O čase - Díl první
  2. O čase - Díl druhý
  3. O kalendáři - Díl první
  4. O kalendáři - Díl druhý
  5. Kolik je měsíců? - díl první
  6. Kolik je měsíců? - díl druhý
  7. Příliš mnoho roků - díl první
  8. Příliš mnoho roků - díl druhý


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Čas


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »