Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  O kalendáři - Díl první

O kalendáři - Díl první

Aztécký kalendář
Aztécký kalendář
Čtenáře možná napadne, proč psát na astronomických stránkách o tak banální věci, jakou je kalendář. Máme možnost si jej v různých obměnách koupit v každém papírnictví a orientace v něm nečiní potíže snad ani šestiletému dítěti. V různě rozšířených formách vychází tiskem po staletí a nalezneme ho např. i na slavném Pražském orloji. Přesto při bližším zkoumání zjistíme, že záležitost je složitější, než se na pohled zdá.

Kalendář je slovo latinského původu. Základem je termín calendae což je název prvního dne v měsíci, calendula se překládá jako měsíček, calendaria znamenalo ve středověku seznamy skutků světců.

Všeobecně se ví, že kalendář souvisí s pojem rok, tedy s dobou oběhu Země kolem Slunce. Ve starověku tomu tak nebylo vždy, existovaly kalendáře vycházející z doby oběhu Měsíce kolem Země. Z praktických důvodů od toho bylo upuštěno. Nicméně si měsíční kalendář zachoval islám. Nadále se ovšem budeme věnovat kalendáři odvozenému ze zdánlivého pohybu Slunce.

1. Juliánský kalendář. Již ve starověkém Egyptě přišli na to, že rok stanovený z pohybu Měsíce nevyhovuje k předpovídání přírodních dějů (povodně na Nilu) a přešli ke kalendáři řídícího se postavením Slunce. Měl 365 dnů. Z pozorování hvězdy Sirius usoudili na to, že přibližná délka roku (od jarní rovnodennosti k jarní rovnodennosti) je 365,25 dne, což vyřešili zavedením přestupného roku o 366 dnech. Tato úprava se ale v Egyptě neprosadila. O ní se však dozvěděl římský císař Gaius Julius Caesar (100 - 44 př. Kr.) a zavedl ji na návrh alexandrijského astronoma Sosigena. Vznikl tak kalendář, nazývaný podle císaře juliánský. V tomto kalendáři jsou v 4-letém období tři roky o 365 dnech, po nich následuje přestupný rok o 366 dnech. Průměrná délka roku je 365,25 dne.

Děje v přírodě (střídání ročních období) souvisí s polohou Slunce vůči jarnímu bodu (což je bod na světovém rovníku, v němž se ocitá Slunce na jaře), s níž souvisí např. okamžiky rovnodenností a slunovratů. V důsledku precese zemské osy rotace (osa rotace opisuje plášť kužele s periodou cca 26 tis. let), vyvolané Sluncem a Měsícem a precese roviny ekliptiky (roviny oběžné dráhy Země kolem Slunce), vyvolané planetami, se poloha jarního bodu vůči hvězdám mění. Doba mezi dvěma po sobě následujícími průchody tzv. druhého středního Slunce (definici najde čtenář v článku "O čase") jarním bodem se nazývá tropický rok, jehož délka je cca 365,2422 dne, na rozdíl od siderického roku ( sidus = hvězda) souvisejícího s opakovaným postavením Slunce vůči hvězdám, jehož trvání je cca 365,2564 dne a anomalistického roku (pravá anomálie je úhel který svírá spojnice Slunce-těleso se směrem Slunce - přísluní; přísluní je bod na dráze tělesa nejbližší Slunci), dobou mezi dvěma průchody Země přísluním (průchod nastává v prvním týdnu v lednu), s délkou cca 365,2596 dne.

Průměrná délka roku v juliánském kalendáři je tedy o 0,0078 dne větší než délka tropického roku, takže za 128 let se opozdí juliánský kalendář asi o 1 den. Jarní rovnodennost tak nastává za každých 128 let vždy o 1 den dříve.

Rok ve starém Římě začínal původně březnem. Tím vysvětlíme názvy některých měsíců v cizích jazycích (např. pro září až prosinec jsou jména ve slovenštině - september, október, november, december - odvozena z latiny - znamenají "sedmý" až "desátý"). Později byl stanoven jako počáteční měsíc leden - Ianuarius podle boha jménem Ianus (což byl bůh počátku a strážce bran). Roky se počítaly od založení Říma (ab urbe condita = od založení města), později podle nástupu vlády konsulů nebo císařů.

Koncem starověku se počítalo v Diocletianově éře (Gaius Aurelius Valerius Diocletianus, 284-305 římský císař). Náš letopočet byl založen v 6. století opatem Dionysiem Exiguem, který přiřadil 248. roku éry Diocletianovy rok 532 ab incarnatione Domini(= od vtělení Pána), tedy od narození Ježíše Krista, v čemž se však bohužel opat zmýlil, neboť k oné události došlo cca o 5 let dříve. Přejal juliánský kalendář v tom smyslu, že každý rok jehož letopočet je dělitelný 4, je přestupným o 366 dnech.

Literatura:
[1] Guth V. a j., Astronomie (Nakladatelství ČSAV, Praha 1954)
[2] Ilustrovaná encyklopedie (Encyklopedický dům, s.r.o., 1995)
[3] www.slovnik.cz
[4] Kleczek J., Švestka Z., Astronomický a astronautický slovník (Orbis, Praha 1963)
[5] Procházka J., Astronomie sférická (Vysoká škola technická Dra Edvarda Beneše, Brno 1951)




Seriál

  1. O čase - Díl první
  2. O čase - Díl druhý
  3. O kalendáři - Díl první
  4. O kalendáři - Díl druhý
  5. Kolik je měsíců? - díl první
  6. Kolik je měsíců? - díl druhý
  7. Příliš mnoho roků - díl první
  8. Příliš mnoho roků - díl druhý


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání Zámek Český Krulmov 3

Setkání Měsíce a Venuše z Krumlovského zámku.

Další informace »