Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mimořádně příznivý návrat komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Mimořádně příznivý návrat komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák ze 24. března 2017. Čáry okolo jsou protáhlé hvězdy, vůči kterým se kometa pohybuje.
Autor: Marián Mičúch.

Rok 2017 nabízí příznivý návrat hned dvou výrazných komet objevených československými astronomy. Na přelomu ledna a února 2017 to byla kometa s označením 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, nyní se do období své nejlepší viditelnosti dostává kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. Ta je momentálně viditelná malými triedry mimo prostředí měst a v následujících dnech bude ještě zjasňovat. V tomto roce má nejpříznivější návrat za posledních 200 let. Kometa je navíc známa svými nepředvídatelnými zjasněními, které souvisí s povrchovou aktivitou na jejím jádře.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 236 ze 26. 3. 2017.

Historie komety Tuttle-Giacobini-Kresák

Poprvé ji v roce 1858 objevil americký astronom Horace P. Tuttle (1837-1923), ale na základě nedostatečného množství pozorování se mu nepodařilo určit její dráhu s patřičnou přesností a kometa se na dlouhá desetiletí ztratila. Opětovně byla objevena až v roce 1907, kdy ji nalezl francouzský astronom Michel Giacobini (1873-1937) jako novou kometu, nicméně pro nepříznivé podmínky její pozorovatelnosti se kometu dařilo sledovat přibližně dva týdny a poté se z dohledu astronomických přístrojů ztratila.

Na svůj další opětovný objev musela čekat dalších 44 roků, tedy až do roku 1951, kdy byla zaznamenána československým astronomem a pozdějším slovenským profesorem astronomie Ľuborem Kresákem (1927-1994) z observatoře na Skalnatém Plese. Až při tomto jejím třetím objevu byla prokázána její spojitost se ztracenými kometami z let 1858 a 1907, a také byla na základě četnějších pozorování přesně určena její perioda oběhu kolem Slunce 5,4 roku, dráha ve Sluneční soustavě i předpověď příštích návratů.

Nepředvídatelná zjasnění

Kometa je známá svou nepředvídatelnou aktivitou na povrchu jejího 1,4 km velkého jádra, které při náporu energie slunečního větru skokově uvolňuje velké množství materiálu a to je doprovázeno výraznými zjasněními komety na obloze. O příjemné překvapení se proto postarala například v roce 1973, když došlo ke dvěma nečekaným zjasněním až o 10 magnitud (kometa zjasnila zhruba deset tisíckrát) a dosáhla viditelnosti pouhým okem. Vývoj jasnosti komety je proto obtížně předpověditelný, nicméně i letos počátkem dubna by mohla být na tmavé obloze na hranici viditelnosti neozbrojeným okem s jasností kolem 6. magnitudy. Pokud by došlo ke skokovému zjasnění, byla by rázem viditelná bez obtíží pouhýma očima. Lepší ale je se na pozorování komety vyzbrojit triedrem nebo menším astronomickým dalekohledem s malým zvětšením a velkým zorným polem. Zjasnění komety totiž nelze zaručit.

Viditelnost komety

Od poloviny března je kometa při pozorování ze střední Evropy cirkumpolární, tedy viditelná celou noc a prolétá souhvězdími, která v pozdějších hodinách stoupají vysoko do nadhlavníku. Momentálně se pohybuje souhvězdím Velké medvědice (asterismem Velkého vozu), od počátku dubna poletí souhvězdím Draka a na konci dubna vstoupí do souhvězdí Herkula. Dne 13. dubna projde kometa přísluním a poté začne pozvolna slábnout. Koncem dubna by měla mít jasnost okolo 7. magnitudy a nejlépe vidět bude už spíše v ranních hodinách, kdy bude opět na obloze v nadhlavníku. V květnu bude stále v dosahu větších triedrů, ale už bude pozvolna slábnout.

Mapka na vyhledání komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák od 15. března (vpravo) do 30. dubna 2017 (vlevo). Zvýrazněn je známý útvar Velký vůz, který hledání komety velmi zjednoduší. Autor: Aleš Majer, KaL.
Mapka na vyhledání komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák od 15. března (vpravo) do 30. dubna 2017 (vlevo). Zvýrazněn je známý útvar Velký vůz, který hledání komety velmi zjednoduší.
Autor: Aleš Majer, KaL.

Jak kometu pozorovat?

Jedná se o difuzní objekt, tudíž je ideální tmavá obloha bez rušivých světelných zdrojů, daleko od měst. Pozorování negativně ovlivňuje svým jasným svitem i Měsíc, hlavně okolo úplňku 11. dubna 2017. Vhodným přístrojem je jakýkoliv dalekohled s malým zvětšením a tím pádem velkým zorným polem. Zvláště oblíbené jsou světelné triedry a binokuláry např. 10×50, 12×60, 15×70, 20×80 nebo 25×100, kde první číslo vyjadřuje zvětšení přístroje a druhé průměr objektivu v milimetrech. Je dobré mít dalekohled uchycen na jednoduché montáži nebo fotografickém stativu (většina moderních triedrů má závit pro adaptér umožňující jednoduché přichycení na hlavici stativu). Čím větší je zvětšení, tím více se projevuje třes paží při držení dalekohledu v ruce.

Pod oblohu je dobré se vybavit červenou svítilnou proti oslnění a abyste mohli vyčíst polohu komety v přiložené mapě. Dalekohled namiřte na jasnou hvězdu poblíž aktuální pozice komety a poté pokračujte podle mapky. V zorném poli by měl být vidět mlhavý obláček s centrální kondenzací, tzv. koma. Při nočním pobytu venku nepodceňujte počasí a teple se oblečte.

Kontakty a další informace

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
a Astronomického ústavu AV ČR

Email: suchan@astro.cz
Tel: 226 258 411, 737 322 815

Jakub Černý
Koordinátor pozorovací kampaně,
Společnost pro meziplanetární hmotu ČAS

Email: kaos@kommet.cz

Petr Horálek
Vedoucí redaktor serveru Astro.cz
a asistent referátu vnějších vztahů Astronomického ústavu AV ČR

Email: horalek.peter@gmail.com
Tel: 732 826 853

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Klub astronomů Liberecka
[2] Kampaň na pozorování komety vyhlášená společností SMPH ČAS
[3] Stránka o kometách na Astro.cz
[4] Wikipedie: Ľubor Kresák
[5] Fotogalerie čtenářů Astro.cz
[6] Tisková prohlášení České astronomické společnosti



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Mimo portál Astro.cz se redakce věnuje i Facebookovému profilu ČAS. Všemu se věnuje především svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, Tiskové prohlášení


25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc s Venuší.

Měsíc s Venuší v den slunovratu.

Další informace »