Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Může Slunce za sucho na Marsu?

Může Slunce za sucho na Marsu?

Na webové stránce NASA Goddard Space Flight Center, byl 8.7. uveřejněn článek o průběhu sledování a účincích tlakové vlny, vyvolané slunečními bouřemi s koronárním výtryskem hmoty (CMEs), z přelomu loňského října a listopadu.

eit195cw_strip.gif
Vlna ionizovaného plazmatu byla tehdy vyvržena ze Slunce takovou rychlostí (8 milionů km/hod, 2.235 km/sec), že v čase jen o něco více než jeden den, dosáhla oběžné dráhy Země. Jen o další den a pár hodin později dosáhla Marsu a pak postupně i další planety sluneční soustavy. Cesta rázové vlny sluneční soustavou je docela dobře zmapovaná, díky flotile kosmických sond roztroušených po blízkém vesmíru. Zachycena byla, mimo jiné, také sondou Mars Odyssey u Marsu, sondou Ulysses u Jupiteru a také sondou Cassini na její cestě k Saturnu. Zatím sice ještě nedosáhla nejvzdálenějšího výtvoru lidských rukou v kosmu, sondy Voyager 1, která je nyní asi 14,5 miliard km daleko, ovšem jinou trajektorií se pohybující Voyager 2 byl rázovou vlnou dostižen už dne 28.dubna 2004, když se sonda nacházela ve vzdálenosti asi 11 miliard kilometrů od Země.

Voyager 1, startoval 5. září 1977, dokončil oblet Jupiteru a Saturnu a aktuálně uniká ze sluneční soustavy rychlostí asi 3.6 AU ročně. Jeho sesterské plavidlo, Voyager 2 bylo vypuštěno 20. srpna 1977 na dráhu, která jej navedla na setkání s Jupiterem, Saturnem, Uranem a Neptunem. Nyní je Voyager 2 asi 73,5 AU od Slunce a pohybuje se rychlostí okolo 3.3 AU ročně.

Bouře ze 4.listopadu 2003 byla nejsilnější jaká kdy vůbec byla člověkem změřena. Rozbila rekordní záznamy pro rentgenové záření i pro rychlost a teplotu slunečního větru pozorovaného v blízkosti Země a to i přes to, že cyklus sluneční aktivity je už za svým maximem. S rozpínáním rázové vlny se sice rychlost šíření zpomalila, ale i tak dnes činí odhadem 670 km/sec.

Nakonec rázová narazí na heliopauzu, hmatatelný okraj heliosféry, místa, kde se materiál vyhozený ze Slunce hromadí proti "větru" mezihvězdného plynu, ve kterém se naše sluneční soustava pohybuje na své cestě galaxií. Srážka může vygenerovat extrémně nízkofrekvenční rádiové signály, které nám dají mnohem více přesných znalostí o velikosti sluneční domény. Energie nesená plazmou může odtlačit mezihvězdný plyn odhadem až o 640 milionů km, tj. asi 4 násobná vzdálenost Země od Slunce, oproti "běžnému" stavu a doslova tak rozšířit na čas prostor sluneční soustavy.

V návaznosti na dokumentování cesty rázové vlny blízkým vesmírem, byla uveřejněna teorie o tom, že podobné události, které nastaly na Slunci 4. listopadu 2003, mohou za to, že v Mars přišel v minulosti o většinu své zásoby vody. Prezentoval to minulý čtvrtek Ed Stone z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) v Pasadeně, v průběhu telekonference NASA. Při poslední bouři totiž bylo pozorováno, že rázová vlna odtrhla velké části řídkých horních vrstev atmosféry Marsu a doslova je odfoukla do vesmíru. Důvod je prostý. Protože Mars má podstatně slabší magnetosféru než Země, není tak dobře chráněn proti vlivům kosmického počasí a tak se mohlo podle vědců stát, že podobné vlny plazmy vyvržené Sluncem do prostoru postupně vyfoukaly z Marsu veškerou vodu i hustou atmosféru. Bylo na to podle vědců dost času, celé 3,5 miliardy let. Nové pokusy a výpočty ukáží, jak dalece je tato teorie pravdivá a byl-li to jediný důvod dnešního sucha na Marsu.

Na této adrese se nalézá několik animací (okolo 20 MB), které se tímto fenoménem zabývají.

Zdroj: Astrobiology magazine, NASA, Goddard Space Flight Center, Reuters, CNN
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »