Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2022

35. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 31. srpna 2022 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 8. do 4. 9. 2022. Měsíc bude v první čtvrti. Planety Jupiter a Saturn můžeme pozorovat již kolem půlnoci, Mars a Venuši nejlépe ráno. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. V pondělí 29. srpna je v plánu start velké rakety SLS a s ní i začátek programu Artemis, který má lidi po více než 50 letech vrátit zpět na Měsíc. Před 30 lety bylo za dráhou Neptunu objeveno první těleso po Plutu – planetka 1992 QB1, dnes s číslem 15760 nazvaná Albion.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 3. září ve 20:08 SELČ. Jeho srpek bude zpočátku večer velmi nízko nad jihozápadním obzorem. 3. září jej najdeme poblíž jasné hvězdy Antares v souhvězdí Štíra.

Planety
Saturn (0,3 mag) je kolem 23:30 SELČ asi 24° vysoko nad jihem. Jupiter (−2,8 mag) je o půlnoci již 30° nad jihovýchodem. Mars (−0,2 mag) se blíží k Zemi a zjasňuje. Najdeme jej poblíž jasného Aldebaranu a Hyád v Býku. Zatím je nejlépe viditelný nad ránem, když v pět ráno je asi 55° vysoko nad jihovýchodem. Venuše (−3,9 mag) je vidět až mezi pátou a šestou hodinou ráno velmi nízko (5°) nad východem.
Jupiterovy měsíce a GRS: přechod stínu Europy probíhá 31. srpna od 1:06 do 3:48 SELČ. Měsíc Europa vstoupí na kotouč ve 2:32. 1. září ve 23:20 se vynoří zpoza Jupiteru Europa. 2. 9. v 1:00 vstoupí Io do stínu Jupiteru. Přechod Io a jeho stínu proběhne v noci z 2. na 3. září. Stín Io přechází od 22:10 do 0:24 a měsíc Io od 22:48 do 1:00. Ze zákrytu Jupiterem se Io vynoří 3. 9. ve 22:18.
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru 29. 8. ve 3:55 a 23:45 SELČ, 1. 9. v 1:25 a 21:15 a 3. 9. ve 3:00 a 22:50.

Slunce Autor: Jiří Spilka
Slunce
Autor: Jiří Spilka
Aktivita Slunce se zvýšila, když se na disku náhle vynořily dvě aktivní oblasti se skvrnami. Zaujala především AR 3088 v jihozápadním kvadrantu, která se objevila ze dne na den a její magnetické pole bylo orientováno nezvykle severojižně. Aktivita zde byla střední s erupcemi většinou kategorie C a M. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Raketa SLS už je na startovní rampě, kam byla vyvezena ve středu 17. srpna. Plánovaný termín startu je zatím 29. srpna ve 14:33 SELČ. Startovní okno trvá 2 hodiny. Pokud by byl start odložen, další okna jsou následující: 2. září od 18:48 SELČ (dlouhé 2 h) a 5. září od 23:12 SELČ (dlouhé 1,5 h).

Raketa SLS pro misi Artemis I při prvním testovacím vývozu na startovní rampu LC-39B 18. 3. 2022 Autor: NASA
Raketa SLS pro misi Artemis I při prvním testovacím vývozu na startovní rampu LC-39B 18. 3. 2022
Autor: NASA

Testy raketového stupně Super Heavy začaly také na texaské základně Boca Chica. Zatím šlo pouze o průtok paliva několika motory bez jeho zapálení.

Čínská raketa CZ-2D ve dvoustupňové variantě vynesla ve středu 24. srpna družici Beijing-3B, určenou pro pozorování Země (zemědělství a rozvoj měst).

V sobotu 27. 8. bylo očekáváno přistání experimentálního čínského miniraketoplánu CSSHQ.

Probíhají starty družic Starlink. V noci na neděli 28. 8. proběhl úspěšně start mise 4-23 (tyto družice létají z Floridy na klasickou dráhu od západu k východu, sklon 53,2°). V noci na středu 31. 8. startuje mise 3-4 (tyto startují z Kalifornie na dráhu heliosynchronní – sklon 97,6°).

Výročí

30. srpna 1992 (30 let) bylo objeveno za dráhou Neptunu první těleso po Plutu a jeho měsíci Cháronu. Dostalo označení 1992 QB1. Objevili jej na observatoři Mauna Kea David Jewitt a Jane Luuová. Patří mezi klasická tělesa Kuiperova pásu a dalo jméno celé skupině těchto těles, tzv. Cubewanos, podle anglické výslovnosti předběžného označení „kjúbíwan“. Dráha těchto planetek má velkou poloosu v rozpětí od 41 do 47 AU a velmi malou výstřednost, takže se nepřibližují k Neptunu na méně než 9 až 10 au (au je astronomická jednotka, odpovídá vzdálenosti Země od Slunce, cca 150 mil. km). Planetka 1992 QB1 dostala číslo 15760 a byla pojmenována Albion po starobylém jméně ostrova Velká Británie.

31. srpna 1837 (185 let) se narodil francouzský astronom Édouard Stephan. Pracoval v Marseille, kde pomocí moderního 80cm reflektoru s pokoveným zrcadlem objevoval mlhoviny (tehdy ještě nebylo známo, že jde většinou o vzdálené galaxie). Jeho cílem bylo znát jejich polohu a měřit vůči nim vlastní pohyb blízkých hvězd v naší Mléčné dráze. Mezi astronomy jej proslavil objev kolidujících galaxií známých jako Stephanův kvintet. Ty se staly také jedněmi z prvních, které snímal vesmírný dalekohled Jamese Webba.

1. září 1882 (140 let) byla objevena Velká kometa 1882. Jednalo se o extrémně jasnou kometu tzv. Kreutzovy rodiny komet, které se přibližují velmi blízko slunečnímu povrchu. Většina z těchto sungrazerů zaniká v žáru Slunce a jen ty největší přežijí průlet. Předpokládá se, že původně šlo o jednu obří kometu, která se rozpadla při blízkém průletu kolem Slunce a její úlomky tvoří většinu „lízačů“ Slunce, jak se sungrazerům také přezdívá. Kometa 1882 dosáhla v maximu jasnosti asi −17 mag a byla dobře viditelná v září toho roku. Kometa se po průletu rozpadla na nejméně pět větších jader.

3. září 1837 (185 let) se narodil anglický astronom Ralph Copeland. Objevil 35 NGC objektů, většinu během svých pozorování pomocí obřího Leviathanu v Irsku (největší dalekohled Lorda Rosse o průměru 180 cm). Zúčastnil se mnoha expedic a viděl např. oba přechody Venuše v letech 1874 a 1882).

3. září 1932 (90 let) se narodil americký astronom německého původu Gerald Neugebauer. V letech 1980 až 1994 byl ředitelem observatoře na Mt. Palomaru a byl průkopníkem infračervené astronomie, především studia planet a později i hvězd, Mléčné dráhy i dalších galaxií. Byl zapojen do návrhu a konstrukce havajských Keckových dalekohledů.

Výhled na příští týden 

  • úplněk nízko na obloze
  • výročí: Voyager 1
  • výročí: Hans Fichtner
  • výročí: Surveyor 5
  • výročí: Amalthea, měsíc Jupiteru
  • výročí: Conestoga, první soukromá raketa
  • výročí: James Edward Keeler
  • výročí: Robert Crippen

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Cubewano, Édouard Stephan, Velká kometa 1882, Ralph Copeland, Gerald Neugebauer, Albion, 1992 QB1, Vesmírný týden


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slunce

Slunce v H-alfa Jindřichův .Hradec

Další informace »