7. vesmírný týden 2023

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 13. února v 17:01 SEČ.

Planety
Za soumraku jsou nad jihozápadem dvě výrazné „hvězdy“ – Venuše (−3,9 mag) a Jupiter (−2,1 mag). Než nastane jejich konjunkce na začátku března, máme tu 15. února těsné setkání Venuše s Neptunem. Tyto planety od sebe budou jen 15 úhlových minut. Pro pozorovatele to bude nerovný boj nejjasnější a nejslabší planety. Mars (0,1 mag) je večer vysoko nad jihem. Uran (5,8 mag) je o něco níže nad jihozápadem.
Pokud se u vás vyskytne jasná obloha, zde je výčet optimálních průchodů GRS středem kotoučku a některé úkazy měsíčků. GRS projde v úterý 14. 2. v 17:55, ve čtvrtek 16. 2. v 19:35 a v neděli 19. 2. v 17:05 SEČ. V neděli 12. 2. končí přechod Io (v 18:48 měsíc, v 19:46 stín). 14. 2. ve 20:02 se schová za Jupiter Ganymed. 15. 2. v 18:36 se schová Europa.

Aktivita Slunce je opět zvýšená. Pozorovatele skvrn jistě potěšil jejich náhlý nárůst v několika aktivních oblastech. Erupční aktivita vyvrcholila v sobotu 11. 2. erupcí X1, byť impulzivní a bez výronu plazmatu k Zemi, ale tato oblast možná ještě něco předvede. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2022 E3 (ZTF) prolétla zdánlivě na obloze kolem planety Mars. Stále je snadným cílem pro malé dalekohledy, ale nevynechte ani pohled velkými, máte-li možnost. Jasnost nyní klesla lehce pod 6 magnitud. Po pěkných setkáních s mlhovinami v uplynulém týdnu tu máme hned v pondělí 13. 2. těsný průlet kolem otevřené hvězdokupy NGC 1647 v rozích Býka a v úterý a středu setkání s jasným Aldebaranem.

V souhvězdí Andromedy se nyní nachází další poměrně jasná kometa C/2020 V2 (ZTF), která projde kolem poměrně jasné hvězdy 51 And (3,6 mag). Kometa C/2022 A2 (PanSTARRS) prochází pod velkou vodíkovou oblastí IC1396 v Kefeu. Ještě slabší C/2022 U2 (ATLAS) prochází kolem jasné hvězdy El Nath na konci horního rohu Býka.

Quaoar, těleso neoficiálně z kategorie trpasličích planet za dráhou Neptunu, má prstenec. Objevila ho vesmírná observatoř Cheops. Zatím je záhadou, jak se mohl utvořit v tak velké vzdálenosti od tohoto objektu.

Kosmonautika

K ISS přiletěla nákladní loď Progress MS-22. Zajímavější dění je ale od soboty kolem starší zásobovací lodi Progress MS-21, která se měla odpojit 18. února. Dozvěděli jsme se, že zde došlo k blíže neupřesněnému problému buď s únikem atmosféry, nebo únikem chladiva, nebo obojím. Každopádně průlez mezi touto lodí a ISS (modulem Poisk) byl uzavřen a na atmosféru stanice to tedy nemá vliv. Situaci sleduje Kosmonautix.cz.

Historicky největší počet najednou pracujících raketových motorů na jednom stupni byl k vidění v Texasu 9. 2., když byl zažehnut stupeň B7 připravované rakety SuperHeavy společnosti SpaceX. V plánu byl statický zážeh všech 33 motorů Raptor na kapalný metan a kyslík, ale dva nepracovaly správně (jeden zřejmě nenaběhl a druhý se vzápětí vypnul). Nakonec pracovalo úspěšně 31 motorů na asi 50% tah po dobu několika sekund.

Views from drone of Booster 7's static fire test pic.twitter.com/KN4sk1nohf

— SpaceX (@SpaceX) February 9, 2023

Falcon 9 má za sebou další úspěšné starty. V úterý 7. 2. vynesl telekomunikační družici Amazonas Nexus první stupeň číslo 1073, který letěl už po šesté a dosedl úspěšně na mořskou pošinu JRTI. V neděli 12. února vynesl 55 družic Starlink (mise 5-4) první stupeň s číslem 1062. Ten letěl už po dvanácté a úspěšně přistál na mořské plošině ASOG. Šlo o dosud nejkratší interval startů z jedné startovní rampy (5 dnů rozestup z rampy SLC-40 na Floridě).
V tomto týdnu je v plánu start dvou Falconů: mise Starlink 2-5 (15. 2.) a mise s telekomunikační družicí Inmarsat-6 F2 (17. 2.).

9. února proběhl výstup do volného kosmu z paluby čínské kosmické stanice Tiangong. Dvojice Fei a Zhang z mise Shenzhou-15 pracovali na vnějšku modulu Mengtian.

10. února odstartovala úspěšně indická raketa SSLV s družicemi EOS-07, Janus-1 a AzaadiSat-2.

15. února má z Japonska startovat raketa H-3 s družicí ALOS-3. Půjde o první start této nové japonské rakety. Tentokrát poletí ve verzi 22S (2 motory na prvním stupni, 2 urychlovací boční stupně a krátký aerodynamický kryt).

Výročí

13. února 1923 (100 let) se narodil americký pilot Charles Elwood "Chuck" Yeager. V roce 1947 jako první překonal hranici rychlosti zvuku v experimentálním letounu Bell X-1. V roce 1953 již byl pokořitelem rychlosti Mach 2.

14. února 1898 (125 let) se narodil švýcarský astronom Fritz Zwicky. Zabýval se mnoha oblastmi astronomie. Společně s Waltrem Baade propagoval využití velké Schmidtovy komory na vysoko položené observatoři. Prosazovali pojem supernova pro hvězdy měnící se v neutronové hvězdy a viděli je i jako zdroj kosmického záření. Zásadní bylo, že supernovy typu Ia doporučovali použít jako „standardní svíčky“, tedy k měření vzdálenosti galaxií, kde již nelze použít jiné metody. Supernovy typu Ia totiž dosahují v maximu stejné svítivosti, a tak pouhým přepočtem pozorované jasnosti můžeme poměrně přesně odhadnout vzdálenost galaxie, ve které explodovaly. Z toho důvodu pátral po supernovách a objevil jich na 120. Další významnou oblastí, kde se zapsal je objev temné hmoty. Při pozorování galaxií v kupě Coma si všiml, že je zde asi 400krát méně svítivé hmoty, než by se dalo z rychlosti pohybu galaxií očekávat. Z toho usoudil na existenci jiného typu hmoty, která zde gravitačně působí.

14. února 1963 (60 let) odstartoval první zkušební geosynchronní satelit Syncom 1. Jednalo se o malý testovací satelit schopný propojit jednu telefonní linku. Po vynesení raketou Delta 2 z Mysu Canaveral však došlo ke ztrátě spojení krátce po zahájení manévru, který jej uvedl na správnou dráhu. Teleskopická pozorování potvrdila, že se podařilo jej umístit na gyosynchronní orbitu, kde obíhá dodnes.

15. února 1858 (165 let) se narodil William Henry Pickering, bratr Edwarda Charlese. Oba bratři byli astronomové. William Henry objevil měsíc Saturnu Phoebe v roce 1899 na fotografických deskách pořízených o rok dříve. Byl dokonce oceněn za objev měsíce zvaného Themis v roce 1905, který, jak se později ukázalo, neexistoval. Prosazoval myšlenku vzniku Měsíce z hmoty pocházející ze Země v oblasti dnešního Tichého oceánu a kontinentální drift na příkladu Ameriky a Evropy s Afrikou, které považoval za jeden prakontinent.

15. února 2013 (10 let) zazářil poblíž ruského města Čeljabinsk extrémně jasný bolid. Projevy jeho průletu byly jednak silné výbuchy doprovázené tlakovou vlnou a při výbuchu ve velké výšce také vzniklo velké množství meteoritů. Ten největší dopadl do jezera Čebarkul. Místo jeho dopadu i hmotnost se podařilo určit díky práci českých astronomů z Ondřejova. Obří meteorit o váze půl tuny se podařilo nakonec z jezera vyzdvihnout. Úkaz způsobila malá planetka o rozměru asi 15 metrů. Díky tomu, že k explozi došlo ještě poměrně vysoko a díky tomu, že exploze byla asi 50× slabší, než při Tunguzské katastrofě, nezpůsobilo toto těleso tak velké škody.

16. února 1948 (75 let) objevil Gérard Kuiper bizarní měsíc Uranu Miranda. O jeho úžasném povrchu víme více až díky průletu Voyageru 2. Miranda patří mezi pětici největších uranových měsíců. Má přibližně 240 km v průměru a povrch je rozeklán hlubokými kaňony. Vypadá to, jakoby byl měsíc slepen z několika kusů. Srázy jsou místy vysoké přes 20 kilometrů.

19. února 1473 (550 let) se narodil velmi známý polský astronom Mikuláš Koperník, polským jménem Nikolaj Kopernik. Kromě astronomie se věnoval také lékařství, právničině a víře. Světoznámý je však šířením myšlenky, že planety obíhají kolem Slunce po kruhových drahách. Pravdou je, že narozdíl např. od Galilea a Keplera, kteří jeho myšlenky propagovali, neměl pro své tvrzení reálné důkazy. Byla to však myšlenka ve své době odvážná a ve své podstatě správná.

Výhled na příští týden 

• výročí: Josip Kleczek, 100 let
• výročí: oznámen objev pulsarů

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).