Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nejstarší a nejhmotnější černá díra

Nejstarší a nejhmotnější černá díra

Mezinárodní tým astronomů našel na samých hranicích dnes pozorovaného vesmíru tak obrovskou a tak starou černou díru, že sami vědci si nejsou jistí, jak se vůbec mohla ve své době vyvinout.

Její hmota se odhaduje asi na 10 miliard hmotností Slunce, to znamená, že váží asi tolik jako všechny hvězdy v naší Mléčné dráze dohromady a průměr dosahuje 1.000 průměrů celé sluneční soustavy. Tento kolos je v centu tak vzdálené galaxie, že černá díra by měla podle toho být stará asi 12,7 miliard let. To by ovšem znamenalo, že vznikla jen jedinou miliardu let po vzniku vesmíru a byla by tak vůbec nejstarší a velmi hmotnou černou dírou, kterou známe.

Nepředstavitelně kolosální objekt i v dnešních měřítcích rozměrů a hmotností, ale ještě více nepředstavitelný z hlediska fyziky velmi mladého vesmíru. Jak řekl mimořádný profesor Stanfordské univerzity, astronom Roger Romani, jehož tým objekt našel, " vesmír byl tehdy strašně mladý a toto je výzva, jak rozumět tomu proč právě tato černá díra v něm mohla dosáhnout takovou hmotnost a velikost". Romani také řekl, že odhalená černá díra je tak unikátní, protože existuje již v čase tak zvané vesmírné doby temna, tedy v čase, kdy se vesmír teprve ochladil po počátečním velkém třesku před 13,7 miliardami let. Ochlazování původního mladého vesmíru trvalo právě asi jednu miliardu let a první černé díry, hvězdy a galaxie se v něm teprve začaly tvořit. Proto je tak obrovský objekt v této době naprosto vyjímečný.Vyjímečné vlastnost tohoto objektu s sebou nesou také vyjímečné problémy. Třeba určení přesné hmotnosti černé díry nalezené Romanovým týmem a pojmenované Q0906+6930, nalézajícího se v souhvězdí Ursa Major a komplikuje skutečnost, že značná část světla i ostatního záření jí samotné i jejích sousedů, podle kterých by se dalo zkoumat vzájemné gravitační působení, je pohlcena plyny a prachem nalézajícími se mezi ní a Zemí.

Příští rok, proto výzkumníci plánují skenovat u tohoto vesmírného "Budulínka" rentgenové emise a možné gama záření, což by mohlo zpřesnit odhad celkové hmotnosti i dalších parametrů. Výzkum byl publikován 10. června v online verzi Astrophysical Journal Letters.

Převzato ze stránek Hvězdárny Uherský Brod
Zdroj: space.com




O autorovi



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězda Betelgeuse v souhvězdí Orionu

Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »