Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Přechody planet před Sluncem  >  Přechod Merkuru 2016

Přechod Merkuru 2016

Tečný přechod Merkuru přes Slunce v roce 1999. Autor: Ronald F. Dantowitz (The Clay Center).
Tečný přechod Merkuru přes Slunce v roce 1999.
Autor: Ronald F. Dantowitz (The Clay Center).
V pondělí 9. května 2016 se odehraje nad územím České republiky téměř v celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává přibližně 13× za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003. Jde tedy rozhodně o mimořádnou nebeskou událost, kterou byste si rozhodně neměli nechat ujít!

» Kde všude bude pozorování vzácného úkazu probíhat?
» Tiskové prohlášení pro média
» Fotogalerie úkazu z Česka
» Úkaz online z celého světa
» Stručně o úkazu samotném
» Bezpečné pozorování
» Průběh v ČR
» Odkazy

 

O úkazu

Malý Merkur s úhlovým průměrem pouhých 12" bude prostřednictvím dalekohledů se speciálním filtrem či projekcí pozorovatelný před Sluncem přes 7 hodin. Vše začne vstupem Merkuru před levý okraj slunečního disku okolo 13 hodin 12 minut SELČ. Samotný vstup před neostrý sluneční okraj potrvá asi 3 minuty a odehraje se nesmírně vysoko nad obzorem prakticky v pravé poledne. Zbytek raritní podívané proběhne v odpoledních a večerních hodinách a planeta v podobě černého puntíku se bude sunout před spodní polovinou kotouče naší mateřské hvězdy směrem dolů. Slunce s Merkurem zapadá na našem území jen krátce před závěrem úkazu – kdo se za ním vydá za severozápadní hranice České republiky, například do Německa, uvidí jej v celém průběhu.

Při úkazu bude zároveň na východ od Slunce k nalezení Měsíc ve fázi úzkého srpku necelé tři dny po novu. Na opravdu čisté obloze jej bude snadné pozorovat za bílého dne. Po západu Slunce půjde o pěkné završení pozorování - měsíční srpek za soumraku doplní i zbytek tváře Měsíce „zářícího“ popelavým svitem. Další přechod Merkuru viditelný z našeho území nastane až 11. listopadu 2019 a spatříme z něj jen první polovinu. V celém průběhu nad českým obzorem proběhne až úkaz 13. listopadu 2032. (Zdroj: EAI)

Video: Simulace přechodu Merkuru 2016
(Zdroj: NASA, časy jsou v EDST; v Česku bude
úkaz probíhat od 13:12 do 20:42 SELČ
)

Bezpečné pozorování úkazu

K pozorování přechodu Merkuru přes Slunce se přistupuje s naprosto stejnou obezřetností i metodami jako při sledování částečného zatmění Slunce nebo slunečních skvrn. Můžeme si Slunce buďto promítnout pomocí čočkového přístroje na bílou plochu a sledovat, jak se pomalu pohybující planeta postupně v průběhu několika hodin posouvá od jednoho okraje slunečního kotouče k druhému. Nebo lze na Slunce namířit dalekohled vybavený bezpečným filtrem a sledovat úkaz přímo. Na přímé pozorování dalekohledem (i bez něj) je nutné vždy použít bezpečný filtr. Bez jeho použití i přes větší procento oblačnosti stále hrozí poškození zraku. Více informací ZDE.

Průběh úkazu nad Českou republikou

Přechod Merkuru přes Slunce v roce 2016. Autor: Expresní astronomické informace.
Přechod Merkuru přes Slunce v roce 2016.
Autor: Expresní astronomické informace.
Na celém území Česka proběhne mnoho akcí spojených s pozorováním úkazu. 

Následující tabulka níže informuje o viditelnosti úkazu nad územím České republiky pro vybraná města (řazeno podle času západu Slunce). První a druhý kontakt udávají okamžiky začátku úkazu (první kontakt - vnejší dotyk kotoučku Merkuru s diskem Slunce; druhý kontakt – vstup celého kotoučku Merkuru před Slunce; střed úkazu – největší přiblížení kotoučku Merkuru ke středu slunečního disku). Tabulka byla vytvořena pomocí kalkulátoru uvedeného na webu Xaviera Jubiera. Na těchto stránkách stačí zadat souřadnice místa, z něhož úkaz budete pozorovat a skript automaticky vygeneruje podobné informace o průběhu úkazu na zvolené lokalitě. Časy v následující tabulce jsou uvedeny v SELČ, tedy platné v době úkazu. 

Město První kontakt [hh:mm:ss]
/ Výška nad obzorem
Druhý kontakt [hh:mm:ss]
/ Výška nad obzorem
Střed úkazu [hh:mm:ss]
/ Výška nad obzorem
Západ Slunce
[hh:mm]
Havířov 13:12:00 / 57,2° 13:15:10 / 57,1° 16:55:57 / 30,5° 20:17
Ostrava 13:12:00 / 57,2° 13:15:11 / 57,1° 16:55:57 / 30,6° 20:17
Frýdek-Místek 13:12:00 / 57,3° 13:15:10 / 57,2° 16:55:57 / 30,5° 20:17
Valašské Meziříčí 13:12:00 / 57.6° 13:15:11 / 57.5° 16:55:57 / 30.8° 20:17
Zlín 13:12:01 / 57,9° 13:15:11 / 57,8° 16:55:57 / 31,0° 20:18
Opava 13:12:00 / 57,1° 13:15:11 / 57,0° 16:55:57 / 30,8° 20:19
Olomouc 13:12:01 / 57,6° 13:15:12 / 57,5° 16:55:58 / 31,2° 20:21
Brno 13:12:02 / 58,1° 13:15:13 / 58,0° 16:55:58 / 32,0° 20:24
Pardubice 13:12:03 / 57,3° 13:15:14 / 57,2° 16:55:59 / 32,1° 20:28
Hradec Králové 13:12:03 / 57,1° 13:15:14 / 57,0° 16:55:59 / 32,0° 20:28
Tábor 13:12:04 / 58,0° 13:15:15 / 57,9° 16:56:00 / 32,9° 20:30
České Budějovice 13:12:05 / 58,4° 13:15:15 / 58,4° 16:56:00 / 33,1° 20:30
Liberec 13:12:04 / 56,6° 13:15:15 / 56,6° 16:56:00 / 32,4° 20:34
Praha 13:12:05 / 57,3° 13:15:15 / 57,3° 16:56:00 / 32,9° 20:34
Ústí nad Labem 13:12:05 / 56,8° 13:15:16 / 56,7° 16:56:01 / 33,0° 20:37
Plzeň 13:12:06 / 57,7° 13:15:17 / 57,7° 16:56:01 / 33,7° 20:37
Most 13:12:06 / 57,0° 13:15:16 / 56,9° 16:56:01 / 33,3° 20:38
Karlovy Vary 13:12:07 / 57,3° 13:15:17 / 57,3° 16:56:02 / 33,9° 20:40

Doporučené odkazy:

ZPĚT na rozcestník
Přejít na tranzity planet
Zpět na předchozí stránku



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Přechod Merkuru 2016


9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše, Měsíc a Bukovka.

Canon EOS 500, obj. 18-55

Další informace »