Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Přechody planet před Sluncem  >  Přechod Merkuru 2016

Přechod Merkuru 2016

Tečný přechod Merkuru přes Slunce v roce 1999. Autor: Ronald F. Dantowitz (The Clay Center).
Tečný přechod Merkuru přes Slunce v roce 1999.
Autor: Ronald F. Dantowitz (The Clay Center).
V pondělí 9. května 2016 se odehraje nad územím České republiky téměř v celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává přibližně 13× za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003. Jde tedy rozhodně o mimořádnou nebeskou událost, kterou byste si rozhodně neměli nechat ujít!

» Kde všude bude pozorování vzácného úkazu probíhat?
» Tiskové prohlášení pro média
» Fotogalerie úkazu z Česka
» Úkaz online z celého světa
» Stručně o úkazu samotném
» Bezpečné pozorování
» Průběh v ČR
» Odkazy

 

O úkazu

Malý Merkur s úhlovým průměrem pouhých 12" bude prostřednictvím dalekohledů se speciálním filtrem či projekcí pozorovatelný před Sluncem přes 7 hodin. Vše začne vstupem Merkuru před levý okraj slunečního disku okolo 13 hodin 12 minut SELČ. Samotný vstup před neostrý sluneční okraj potrvá asi 3 minuty a odehraje se nesmírně vysoko nad obzorem prakticky v pravé poledne. Zbytek raritní podívané proběhne v odpoledních a večerních hodinách a planeta v podobě černého puntíku se bude sunout před spodní polovinou kotouče naší mateřské hvězdy směrem dolů. Slunce s Merkurem zapadá na našem území jen krátce před závěrem úkazu – kdo se za ním vydá za severozápadní hranice České republiky, například do Německa, uvidí jej v celém průběhu.

Při úkazu bude zároveň na východ od Slunce k nalezení Měsíc ve fázi úzkého srpku necelé tři dny po novu. Na opravdu čisté obloze jej bude snadné pozorovat za bílého dne. Po západu Slunce půjde o pěkné završení pozorování - měsíční srpek za soumraku doplní i zbytek tváře Měsíce „zářícího“ popelavým svitem. Další přechod Merkuru viditelný z našeho území nastane až 11. listopadu 2019 a spatříme z něj jen první polovinu. V celém průběhu nad českým obzorem proběhne až úkaz 13. listopadu 2032. (Zdroj: EAI)

Video: Simulace přechodu Merkuru 2016
(Zdroj: NASA, časy jsou v EDST; v Česku bude
úkaz probíhat od 13:12 do 20:42 SELČ
)

Bezpečné pozorování úkazu

K pozorování přechodu Merkuru přes Slunce se přistupuje s naprosto stejnou obezřetností i metodami jako při sledování částečného zatmění Slunce nebo slunečních skvrn. Můžeme si Slunce buďto promítnout pomocí čočkového přístroje na bílou plochu a sledovat, jak se pomalu pohybující planeta postupně v průběhu několika hodin posouvá od jednoho okraje slunečního kotouče k druhému. Nebo lze na Slunce namířit dalekohled vybavený bezpečným filtrem a sledovat úkaz přímo. Na přímé pozorování dalekohledem (i bez něj) je nutné vždy použít bezpečný filtr. Bez jeho použití i přes větší procento oblačnosti stále hrozí poškození zraku. Více informací ZDE.

Průběh úkazu nad Českou republikou

Přechod Merkuru přes Slunce v roce 2016. Autor: Expresní astronomické informace.
Přechod Merkuru přes Slunce v roce 2016.
Autor: Expresní astronomické informace.
Na celém území Česka proběhne mnoho akcí spojených s pozorováním úkazu. 

Následující tabulka níže informuje o viditelnosti úkazu nad územím České republiky pro vybraná města (řazeno podle času západu Slunce). První a druhý kontakt udávají okamžiky začátku úkazu (první kontakt - vnejší dotyk kotoučku Merkuru s diskem Slunce; druhý kontakt – vstup celého kotoučku Merkuru před Slunce; střed úkazu – největší přiblížení kotoučku Merkuru ke středu slunečního disku). Tabulka byla vytvořena pomocí kalkulátoru uvedeného na webu Xaviera Jubiera. Na těchto stránkách stačí zadat souřadnice místa, z něhož úkaz budete pozorovat a skript automaticky vygeneruje podobné informace o průběhu úkazu na zvolené lokalitě. Časy v následující tabulce jsou uvedeny v SELČ, tedy platné v době úkazu. 

Město První kontakt [hh:mm:ss]
/ Výška nad obzorem
Druhý kontakt [hh:mm:ss]
/ Výška nad obzorem
Střed úkazu [hh:mm:ss]
/ Výška nad obzorem
Západ Slunce
[hh:mm]
Havířov 13:12:00 / 57,2° 13:15:10 / 57,1° 16:55:57 / 30,5° 20:17
Ostrava 13:12:00 / 57,2° 13:15:11 / 57,1° 16:55:57 / 30,6° 20:17
Frýdek-Místek 13:12:00 / 57,3° 13:15:10 / 57,2° 16:55:57 / 30,5° 20:17
Valašské Meziříčí 13:12:00 / 57.6° 13:15:11 / 57.5° 16:55:57 / 30.8° 20:17
Zlín 13:12:01 / 57,9° 13:15:11 / 57,8° 16:55:57 / 31,0° 20:18
Opava 13:12:00 / 57,1° 13:15:11 / 57,0° 16:55:57 / 30,8° 20:19
Olomouc 13:12:01 / 57,6° 13:15:12 / 57,5° 16:55:58 / 31,2° 20:21
Brno 13:12:02 / 58,1° 13:15:13 / 58,0° 16:55:58 / 32,0° 20:24
Pardubice 13:12:03 / 57,3° 13:15:14 / 57,2° 16:55:59 / 32,1° 20:28
Hradec Králové 13:12:03 / 57,1° 13:15:14 / 57,0° 16:55:59 / 32,0° 20:28
Tábor 13:12:04 / 58,0° 13:15:15 / 57,9° 16:56:00 / 32,9° 20:30
České Budějovice 13:12:05 / 58,4° 13:15:15 / 58,4° 16:56:00 / 33,1° 20:30
Liberec 13:12:04 / 56,6° 13:15:15 / 56,6° 16:56:00 / 32,4° 20:34
Praha 13:12:05 / 57,3° 13:15:15 / 57,3° 16:56:00 / 32,9° 20:34
Ústí nad Labem 13:12:05 / 56,8° 13:15:16 / 56,7° 16:56:01 / 33,0° 20:37
Plzeň 13:12:06 / 57,7° 13:15:17 / 57,7° 16:56:01 / 33,7° 20:37
Most 13:12:06 / 57,0° 13:15:16 / 56,9° 16:56:01 / 33,3° 20:38
Karlovy Vary 13:12:07 / 57,3° 13:15:17 / 57,3° 16:56:02 / 33,9° 20:40

Doporučené odkazy:

ZPĚT na rozcestník
Přejít na tranzity planet
Zpět na předchozí stránku



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Přechod Merkuru 2016


48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Venuše a Měsíce

Konjunkce Venuše a Měsíce

Další informace »