Česká astronomická společnost

Přechody (tranzity) planet přes Slunce

Přechody planet přes Slunce se dají vpodstatě katogorizovat jako druh zatmění Slunce. Oproti Měsíci však planety (Merkur a Venuše) zdaleka nezakryjí sluneční kotouč celý. Namísto toho se na slunečním kotouči v průběhu několika hodin planeta "projde" jako malý temný puntík. K přechodu planety dojde v okamžku, kdy Merkur či Venuše vstoupí mezi Zemi a Slunce. Protože však Slunce na obloze zabírá jen půl úhlového stupně a odchylky drah planet jsou několikanásobně větší, dojde k přechodu jen zřídka. V tom vzácném okamžiku, kdy se planeta dostane do přímky mezi naší rodnou planetou a nejbližší hvězdou, záhy vidíme planetu v naprosto ojedinělém zjevu - ve fázi novu...

Nejbližší tranzity v České republice:

• Přechod Venuše přes Slunce 6. června 2012 (viditelný ve svém závěru po východu Slunce)
• Přechod Merkuru přes Slunce 9. května 2016 (viditelný v téměř celém průběhu)

Přechod Venuše přes Slunce

Vzácnější je přechod Venuše přes Slunce. Rovina Venušiny dráhy je skloněna vůči ekliptice (na níž leží Slunce) o 3.4°. Neoblomná statistika, která vychází ze vzdálenosti Venuše od Slunce, odchylky její dráhy od ekliptiky, úhlového průměru planety a rozdílných délek dvou částí Venušiny dráhy nad a pod rovinou ekliptiky nám přechod nabízí v generačních časových prodlevách. Vždy nastanou 2 přechody mezi 8 lety a poté další dva až po 121.5 nebo po 105.5 letech. Z toho první dvojice bývá v červnu, pak následuje kratší prodleva (105.5 roku), dvojice přechodů v prosinci a delší časová prodleva (121.5 roku). Ve 21. století se odehrají pouze dva přechody - v letech 2004 a 2012. Podrobnější přehledy najdete v odkazech na konci stránky. Úhlový průměr Venuše ve fázi novu (když je nejblíže k Zemi) je asi 30x menší než sluneční (kolem 0.9'). Protože lidské oko dokáže rozlišit proti Slunci i o něco menší objekt, lze přechod Venuše pozorovat pouhýma očima (při použití speciálního filtu). Zajímavé efekty však nabízí pohled dalekohledem či při zvětšené projekci Slunce začátek konec úkazu. V okamžiku, kdy se Venuše nachází velmi blízko vnitřního okraje slunečního kotouče, někdy se zdá, že se jakoby "protáhne" do tvaru kapky směrem k okraji Slunce. Tyto optické jevy souvisejí s existencí atmosféry Venuše a jsou známy již od roku 1761, kdy je poprvé pozoroval ruský astronom Michail Lomonosov, který z nich také existenci atmosféry na Venuši usoudil. Tento kapkovitý jev však není pozorovatelný vždy. V letech 1761 a 1769, kdy nastaly červnové přechody, se podařila díky úkazu poprvé určit i vzdálenost Země od Slunce (astronomická jednotka). O podobný experiment se astronomové úspěšně pokusili v roce 1882 a poté během celosvětového projektu pořádaném ESO i v roce 2004.

Přechod Merkuru přes Slunce

Přechod Merkuru přes Slunce spatříme častěji, neboť obíhá Slunce rychleji. Merkur je však oproti Venuši menší a k pozorování úkazu je třeba dalekohled (úhlový průměr Merkuru v novu leží pod rozlišovací schopností oka, kolem 0.2'). Narozdíl od Venuše také postrádá atmosféru, během přechodu tedy nenastávají žádné výrazné optické jevy. Stejně jako u Venuše i přechody Merukuru nenastávají při každém Merkurově novu (kdy planeta fyzicky leží někde mezi Zemí a Sluncem, je v tzv. dolní konjunkci), neboť i jeho dráha je od ekliptiky skloněna o více jak půl stupně (konkrétně 7°). Přechody se též odehrávají periodicky. Dva přechody nastanou vždy buď v listopadu po 7, 13 či 33 letech nebo v květnu pouze po 13 či 33 letech.

Bezpečné pozorování úkazu

K pozorování tranzitů planet se přistupuje s naprosto stejnou obezřetností i metodami jako při sledování částečného zatmění Slunce nebo slunečních skvrn. Můžeme si Slunce buďto promítnout pomocí čočkového přístroje na bílou plochu a sledovat, jak se pomalu pohybující planeta postupně v průběhu několika hodin posouvá od jednoho okraje slunečního kotouče k druhému. Nebo lze na Slunce namířit dalekohled vybavený bezpečným filtrem a sledovat úkaz přímo. Na přímé pozorování dalekohledem (i bez něj) je nutné vždy použít bezpečný filtr. Bez jeho použití i přes větší procento oblačnosti stále hrozí poškození zraku. Více informací ZDE.

Přehled přechodů Venuše a Merkuru přes Slunce

V souhrnných tabulkách níže naleznete přehled tranzitů planet přes Slunce v letech 1971 - 2060. Je-li Datum odkazem, kliknutím na něj se dostanete na samostatnou stránku věnovanou danému přechodu planety přes Slunce obsahující podrobnější informace ohledně viditelnosti v České republice. Veškeré informace jsou čerpány ze stránek NASA pod správou Freda Espenaka Eclipse.GSFC.NASA.gov.

Přechody Venuše přes Slunce v letech 1971 - 2060 v České republice

Přechody Merkuru přes Slunce v letech 1971 - 2060 v České republice

Doporučené odkazy:

• Nejbližší zatmění nad územím České republiky (CZ, Expresní astronomické informace)
• Nejbližší tranzity planet ve světě (EN, NASA, Fred Espenak)
• Tranzity Venuše s animacemi (EN, Eclipses Online)
• Tabulka tranzitů Venuše mezi lety -2000 a +4000 (EN, NASA, Fred Espenak)
• Tabulka tranzitů Merkuru mezi lety 1600 a 2300 (EN, NASA, Fred Espenak)
• Kalkulátor průběhu přechodu Venuše v roce 2012 (EN, Steven van Roode)
• Projekt VT2004 k poslednímu přechodu Venuše přes Slunce, velké množství obecných informací o úkazu (CZ, ČAS a AsÚ)

Přejít na zatmění Slunce
Přejít na zatmění Měsíce
Zpět se na stránku o zatměních