Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. říjen 2002

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. říjen 2002

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Záhadná hvězda V838 Mon

Uznání: Lisa Crause (Univ. Cape Town), Warrick Lawson (Australian Defence Force Academy)

Žhavým kandidátem na nejzáhadnější hvězdu je nedávno nalezená proměnná V838 Monocerotis. V838 Mon byla objevena letos v lednu při vzplanutí ve vzdálenosti asi 8000 světelných let. Původně se myslelo, že jde o dobře známý typ klasické novy, ale místo toho si astronomové rychle uvědomili, že V838 Mon může být úplně novým přírustkem do astronomického zvěřince. Pozorování ukazují, že se eruptivní hvězda během několika měsíců transformovala z málo svítivé hvězdy, o něco teplejší jak Slunce, na vysoce svítivého chladného nadobra, který prochází rychlými a komplexními změnami jasnosti. Transformace odporuje konvenčnímu chápání životního cyklu hvězd. Nejvíce nápadným rysem V838 Mon je "rozpínavá" mlhovina, která ji nyní obklopuje. Na dvou různých snímcích z 1m dalekohledu jihoafrické observatoře South African Astronomical Observatory je pravděpodobně vidět světelné echo z obálek z dosud nespatřeného materiálu, které hvězda odvrhla během svého předcházejícího vývoje. Obálky, které mají v průměru světelné roky progresivně odrážejí světlo ze vzplanutí V838 Mon a poskytují příležitost pohlédnout zpět do historie tohoto pozoruhodného hvězdného chování.

Štítky: Variable star, V838 mon, Light echo


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »