< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. září 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. září 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Analema nad kamennými kruhy u Callanish

Uznání a copyright: Giuseppe Petricca

Kdybyste každý den ve stejnou dobu vyšli ven a pořídili snímek, na kterém by bylo Slunce, jak by se jeho poloha měnila? Vizuální odpovědí na tuto otázku je analema, složený snímek pořízený ze stejného místa ve stejnou dobu v průběhu jednoho roku. Tato analema byla sestavena ze snímků pořízených každých několik dní v poledne poblíž vesnice Callanish na Vnějších Hebridách ve Skotsku, Velká Británie. V popředí jsou kamenné kruhy u Callanish postavené kolem roku 2700 př.n.l. v bronzové době. Zda má nebo mělo rozmístění kamenných kruhů u Callanish astronomický význam není známo. Hlavními příčinami tvaru osmičky této i všech ostatních analem je sklon zemské osy a elipticita oběžné dráhy Země kolem Slunce. Při slunovratu se Slunce jeví v horní nebo dolní části analemy. Obraz popředí byl pořízen v období prosincového slunovratu, a proto se Slunce jeví blízko spodní části. Rovnodennost odpovídá středním bodům analemy, nikoli průsečíku. Za dva dny nastane rovnodennost („rovný den a noc“), kdy se délka dne a noci na celé planetě Zemi vyrovná. Mnoho kultur slaví změnu ročního období při rovnodennosti.

Hlavní stránka APOD na webu NASA se stěhuje: Z apod.nasa.gov na science.nasa.gov/apod

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: The Sun
  2. Wikipedia: Analemma
  3. GmrPhotographer.net: 2017 Solar Analemma over Callanish
  4. Wikipedia: Callanish
  5. Wikipedia: Outer_Hebrides
  6. Wikipedia: Scotland
  7. Wikipedia: United_Kingdom
  8. Youtu.be: The Callanish Stones 4k drone , Isle of Lewis, Scotland
  9. Wikipedia: Callanish_Stones
  10. History.com: hearstNetworks.com
  11. YouTube.com: Callanish Stones (4k) // Isle of Lewis // Outer Hebrides // Scotland
  12. APOD: 2016-08-22 Tutulema: Analema se slunečním zatměním
  13. NASA: What Causes the Seasons?
  14. Wolfram.com: Ellipse
  15. NASA: Equinox_Solstice-Info-Graphic_WTS.jpg
  16. APOD: 2025-06-15 __Slunce_
  17. NASA: Winter and Summer Solstice
  18. APOD: 2021-09-22 Rovnodennost na otáčející se Zemi
  19. UnSplash.com: Foto: orange and brown tabby cat on pavement near body of water :-)
  20. Wikipedia: Equinox
  21. MentalFloss.com: 6 Ways to Celebrate the Autumnal Equinox
  22. APOD: 2024-03-19 Malebný západ slunce při rovnodennosti

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Rovnodennost, Callanish Stones, Kalendář

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »