Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  24. listopad 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 24. listopad 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Apep: Neobvyklé prachové obálky z Webba

Uznání: NASA, ESA, CSA, STScI, JWST; Science: Y. Han (Caltech), R. White (Macquarie U.); Image Processing: A. Pagan (STScI)

Jak vznikla tato neobvyklá vesmírná skulptura? Hvězdami. Tuto neobvyklou soustavu vírů a obálek, známou jako Apep, pozoroval v roce 2024 do nebývalých podrobností v infračerveném světle Kosmický dalekohled Jamese Webba (NASA). Pozorování naznačují, že neobvyklý tvar pochází ze dvou hmotných Wolf-Rayetových hvězd, které kolem sebe obíhají každých 190 let, přičemž každý těsný průlet způsobí vyvržení nové slupky prachu a plynu. Předpokládá se, že díry v těchto obálkách způsobuje třetí obíhající hvězda. Hvězdný prachový tanec bude pravděpodobně pokračovat stovky tisíc let a možná skončí teprve tehdy, až jedné z těchto hmotných hvězd dojde vnitřní jaderné palivo a vybuchne jako supernova přerušená zábleskem gama záření.

Sestavte si vlastní hvězdný systém: Astronomická hádanka dne.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Star Basics
  2. Wikipedia: Apep_(star_system)
  3. NASA: Infrared Waves
  4. NASA: James Webb Space Telescope
  5. NASA: NASA
  6. NASA: Wolf-Rayet Apep (MIRI Image)
  7. APOD: 2025-01-29 Prachové obálky kolem WR 140 z Webba
  8. Wikipedia: Wolf–Rayet star
  9. NSF.gov: All we are is dust in the interstellar wind
  10. Youtu.be: Wolf-Rayet Apep Visualization — James Webb Space Telescope
  11. Redd.it: Foto: I need to see your cats Shocked faces :-)
  12. APOD: 2020-03-04 Pomalý tanec galaxií NGC 5394 a 5395
  13. Wikipedia: List_of_most_massive_stars
  14. Youtu.be: Animation of Supernova Producing a Black Hole

Štítky: Apep, Wolf Rayetovy hvězdy, Prachové obálky


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »