Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. listopad 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. listopad 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pozorovatelný vesmír

Uznání ilustrace a licence: Wikipedia, Pablo Carlos Budassi

Jak daleko vidíte? Vše, co vidíte a co byste mohli vidět právě teď, za předpokladu, že by vaše oči dokázaly zachytit všechny typy záření kolem vás, je pozorovatelný vesmír. Světelně nejvzdálenější část, kterou můžeme vidět, pochází z kosmického mikrovlnného pozadí, z doby před 13,8 miliardami let, kdy byl vesmír neprůhledný jako hustá mlha. Některá neutrina a gravitační vlny, které nás obklopují, přicházejí z ještě větší dálky, ale lidstvo zatím nemá technologii, která by je dokázala detekovat. Na obrázku je zobrazen pozorovatelný vesmír ve stále kompaktnějším měřítku, přičemž Země a Slunce v centru obklopené naší Sluneční soustavou, bližšími hvězdami, blízkými galaxiemi, vzdálenými galaxiemi, vlákny rané hmoty a kosmickým mikrovlnným pozadím. Kosmologové obvykle předpokládají, že náš pozorovatelný vesmír je jen blízkou částí většího celku známého jako "vesmír", kde platí stejná fyzika. Existuje však několik směrů populárních, ale spekulativních úvah, které tvrdí, že i náš vesmír je součástí většího multivesmíru, kde se vyskytují buď jiné fyzikální konstanty, platí jiné fyzikální zákony, fungují vyšší rozměry, nebo existují mírně odlišné-náhodné verze našeho standardního vesmíru.

Prozkoumejte pozorovatelný vesmír: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Observable_universe
  2. NASA: Tests of Big Bang: The CMB
  3. Wikipedia: Age_of_the_universe
  4. Wisc.edu: IceCube and Neutrinos
  5. CalTech.edu: LIGO: What are Gravitational Waves?
  6. Wikipedia: File:Observable_universe_logarithmic_illustration.png
  7. Wikipedia: Logarithmic_scale
  8. NASA: Earth
  9. NASA: Our Sun: Facts
  10. NASA: Solar System Facts
  11. AtlasOfTheUniverse.com: The Universe within 12.5 Light Years - The Nearest Stars
  12. APOD: 2011-06-14 Blízký vesmír
  13. APOD: 2025-03-02 Hubblovo ultrahluboké pole ve světle a zvuku
  14. APOD: 2023-12-31 Illustris: Simulace vesmíru
  15. APOD: 2018-07-22 Mapa mikrovlnného pozadí z družice Planck
  16. Reddit.com: Foto: Super Cat :-)
  17. Apod.com: Multiverses
  18. Wikipedia: Multiverse
  19. Medium.com: Ask Ethan #96: Is the Multiverse science?
  20. PBS.org: How Many Dimensions Does the Universe Really Have?
  21. APOD: 2017-04-01 Roztrhněte vesmír

Štítky: Vesmír, Kosmologie, CMB


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »