Naše Země nestojí. Pohybuje se kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině Galaxií. Místní skupina galaxií padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší než rychlost, kterou se všechny ty objekty spolu pohybují vůči CMBR (cosmic microwave...
Jak mohla být část raného vesmíru tak studená? Nikdo s jistotou neví a hodně astronomů si myslí, že studená skvrna CMB záření kosmického mikrovlnného pozadí CMB (cosmic microwave background) nestojí za zvláštní pozornost. Jak raný vesmír expandoval a chladnul, tak se náhle a předvídatelně...
Viděno z naší perspektivy na okraji se Mléčná dráha prostírá přes střed tohoto pohledu na celou oblohu ve falešných barvách. Tato rozsáhlá mikrovlnná mapa je založena na údajích sbíraných po dobu 1 roku přístroji na palubě celooblohové přehlídkové družice Planck. Pozoruhodné je, že zatímco...
Jak vznikla tato obrovská prázdná oblast ve vesmíru? Nikdo to neví jistě a dokonce i odhadovaný rozměr prázdnoty miliarda světelných let se přezkoumává. Tato prázdnota není díra v prostoru jako třeba černá díra, ale spíše je to rozsáhlá oblast vesmíru, která postrádá normální hmotu a dokonce...
Mapa oblohy nahoře nám říká, že vesmír je starý 13.7 miliard roků - ale jak? Při prvním pohledu vidíme jenom mikrovlnné záření plynu z naší galaxie Mléčné dráhy kódované do červené barvy a skvrnité vzory mikrovln emitované v ranném vesmíru kódované do šedé barvy. Šedé kosmické mikrovlnné pozadí je...
Zdá se, že analýza nové vysokorozlišující mapy mikrovlnného světla, které bylo emitováno pouhých 380 000 roků po Velké třesku, definuje náš vesmír přesněji, než kdy předtím. Netrpělivě očekávané výsledky z družice Wilkinson Microwave Anisotropy Probe rozhodly několik dlouho trvajících...
To, co se může zdát někomu rozmazané, dělá zase jiným lidem jisté věci křiťálově čisté. Mikrovlnné záření kosmického pozadí, které pochází z vesmíru může mít takový rozmazaný vzor jako je nahoře jen tehdy, pokud vesmír obsahoval jasně definované množství tmavé hmoty a tmavé energie. ...
Naše Země neodpočívá. Obíhá kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Galaxie Mléčná dráha. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší, než rychlost, kterou se všechny tyto objekty pohybují vzhledem k záření...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
