Jak daleko vidíte? Vše, co vidíte a co byste mohli vidět právě teď, za předpokladu, že by vaše oči dokázaly zachytit všechny typy záření kolem vás, je pozorovatelný vesmír. Světelně nejvzdálenější část, kterou můžeme vidět, pochází z kosmického mikrovlnného pozadí, z doby před 13,8 miliardami...
Naše Země nestojí. Pohybuje se kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině Galaxií. Místní skupina galaxií padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší než rychlost, kterou se všechny ty objekty spolu pohybují vůči CMBR (cosmic microwave...
Jak mohla být část raného vesmíru tak studená? Nikdo s jistotou neví a hodně astronomů si myslí, že studená skvrna CMB záření kosmického mikrovlnného pozadí CMB (cosmic microwave background) nestojí za zvláštní pozornost. Jak raný vesmír expandoval a chladnul, tak se náhle a předvídatelně...
Viděno z naší perspektivy na okraji se Mléčná dráha prostírá přes střed tohoto pohledu na celou oblohu ve falešných barvách. Tato rozsáhlá mikrovlnná mapa je založena na údajích sbíraných po dobu 1 roku přístroji na palubě celooblohové přehlídkové družice Planck. Pozoruhodné je, že zatímco...
Jak vznikla tato obrovská prázdná oblast ve vesmíru? Nikdo to neví jistě a dokonce i odhadovaný rozměr prázdnoty miliarda světelných let se přezkoumává. Tato prázdnota není díra v prostoru jako třeba černá díra, ale spíše je to rozsáhlá oblast vesmíru, která postrádá normální hmotu a dokonce...
Mapa oblohy nahoře nám říká, že vesmír je starý 13.7 miliard roků - ale jak? Při prvním pohledu vidíme jenom mikrovlnné záření plynu z naší galaxie Mléčné dráhy kódované do červené barvy a skvrnité vzory mikrovln emitované v ranném vesmíru kódované do šedé barvy. Šedé kosmické mikrovlnné pozadí je...
Zdá se, že analýza nové vysokorozlišující mapy mikrovlnného světla, které bylo emitováno pouhých 380 000 roků po Velké třesku, definuje náš vesmír přesněji, než kdy předtím. Netrpělivě očekávané výsledky z družice Wilkinson Microwave Anisotropy Probe rozhodly několik dlouho trvajících...
To, co se může zdát někomu rozmazané, dělá zase jiným lidem jisté věci křiťálově čisté. Mikrovlnné záření kosmického pozadí, které pochází z vesmíru může mít takový rozmazaný vzor jako je nahoře jen tehdy, pokud vesmír obsahoval jasně definované množství tmavé hmoty a tmavé energie. ...
Naše Země neodpočívá. Obíhá kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Galaxie Mléčná dráha. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší, než rychlost, kterou se všechny tyto objekty pohybují vzhledem k záření...
Jak daleko vidíte? Vše, co vidíte a co byste mohli vidět právě teď, za předpokladu, že by vaše oči dokázaly zachytit všechny typy záření kolem vás, je pozorovatelný vesmír. Světelně nejvzdálenější část, kterou můžeme vidět, pochází z kosmického mikrovlnného pozadí, z doby před 13,8 miliardami...
Naše Země nestojí. Pohybuje se kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině Galaxií. Místní skupina galaxií padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší než rychlost, kterou se všechny ty objekty spolu pohybují vůči CMBR (cosmic microwave...
Jak mohla být část raného vesmíru tak studená? Nikdo s jistotou neví a hodně astronomů si myslí, že studená skvrna CMB záření kosmického mikrovlnného pozadí CMB (cosmic microwave background) nestojí za zvláštní pozornost. Jak raný vesmír expandoval a chladnul, tak se náhle a předvídatelně...
Viděno z naší perspektivy na okraji se Mléčná dráha prostírá přes střed tohoto pohledu na celou oblohu ve falešných barvách. Tato rozsáhlá mikrovlnná mapa je založena na údajích sbíraných po dobu 1 roku přístroji na palubě celooblohové přehlídkové družice Planck. Pozoruhodné je, že zatímco...
Jak vznikla tato obrovská prázdná oblast ve vesmíru? Nikdo to neví jistě a dokonce i odhadovaný rozměr prázdnoty miliarda světelných let se přezkoumává. Tato prázdnota není díra v prostoru jako třeba černá díra, ale spíše je to rozsáhlá oblast vesmíru, která postrádá normální hmotu a dokonce...
Mapa oblohy nahoře nám říká, že vesmír je starý 13.7 miliard roků - ale jak? Při prvním pohledu vidíme jenom mikrovlnné záření plynu z naší galaxie Mléčné dráhy kódované do červené barvy a skvrnité vzory mikrovln emitované v ranném vesmíru kódované do šedé barvy. Šedé kosmické mikrovlnné pozadí je...
Zdá se, že analýza nové vysokorozlišující mapy mikrovlnného světla, které bylo emitováno pouhých 380 000 roků po Velké třesku, definuje náš vesmír přesněji, než kdy předtím. Netrpělivě očekávané výsledky z družice Wilkinson Microwave Anisotropy Probe rozhodly několik dlouho trvajících...
To, co se může zdát někomu rozmazané, dělá zase jiným lidem jisté věci křiťálově čisté. Mikrovlnné záření kosmického pozadí, které pochází z vesmíru může mít takový rozmazaný vzor jako je nahoře jen tehdy, pokud vesmír obsahoval jasně definované množství tmavé hmoty a tmavé energie. ...
Naše Země neodpočívá. Obíhá kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Galaxie Mléčná dráha. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší, než rychlost, kterou se všechny tyto objekty pohybují vzhledem k záření...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
