Jak daleko vidíte? Vše, co vidíte a co byste mohli vidět právě teď, za předpokladu, že by vaše oči dokázaly zachytit všechny typy záření kolem vás, je pozorovatelný vesmír. Světelně nejvzdálenější část, kterou můžeme vidět, pochází z kosmického mikrovlnného pozadí, z doby před 13,8 miliardami...
Naše Země nestojí. Pohybuje se kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině Galaxií. Místní skupina galaxií padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší než rychlost, kterou se všechny ty objekty spolu pohybují vůči CMBR (cosmic microwave...
Jak mohla být část raného vesmíru tak studená? Nikdo s jistotou neví a hodně astronomů si myslí, že studená skvrna CMB záření kosmického mikrovlnného pozadí CMB (cosmic microwave background) nestojí za zvláštní pozornost. Jak raný vesmír expandoval a chladnul, tak se náhle a předvídatelně...
Viděno z naší perspektivy na okraji se Mléčná dráha prostírá přes střed tohoto pohledu na celou oblohu ve falešných barvách. Tato rozsáhlá mikrovlnná mapa je založena na údajích sbíraných po dobu 1 roku přístroji na palubě celooblohové přehlídkové družice Planck. Pozoruhodné je, že zatímco...
Jak vznikla tato obrovská prázdná oblast ve vesmíru? Nikdo to neví jistě a dokonce i odhadovaný rozměr prázdnoty miliarda světelných let se přezkoumává. Tato prázdnota není díra v prostoru jako třeba černá díra, ale spíše je to rozsáhlá oblast vesmíru, která postrádá normální hmotu a dokonce...
Mapa oblohy nahoře nám říká, že vesmír je starý 13.7 miliard roků - ale jak? Při prvním pohledu vidíme jenom mikrovlnné záření plynu z naší galaxie Mléčné dráhy kódované do červené barvy a skvrnité vzory mikrovln emitované v ranném vesmíru kódované do šedé barvy. Šedé kosmické mikrovlnné pozadí je...
Zdá se, že analýza nové vysokorozlišující mapy mikrovlnného světla, které bylo emitováno pouhých 380 000 roků po Velké třesku, definuje náš vesmír přesněji, než kdy předtím. Netrpělivě očekávané výsledky z družice Wilkinson Microwave Anisotropy Probe rozhodly několik dlouho trvajících...
To, co se může zdát někomu rozmazané, dělá zase jiným lidem jisté věci křiťálově čisté. Mikrovlnné záření kosmického pozadí, které pochází z vesmíru může mít takový rozmazaný vzor jako je nahoře jen tehdy, pokud vesmír obsahoval jasně definované množství tmavé hmoty a tmavé energie. ...
Naše Země neodpočívá. Obíhá kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Galaxie Mléčná dráha. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší, než rychlost, kterou se všechny tyto objekty pohybují vzhledem k záření...
Jak daleko vidíte? Vše, co vidíte a co byste mohli vidět právě teď, za předpokladu, že by vaše oči dokázaly zachytit všechny typy záření kolem vás, je pozorovatelný vesmír. Světelně nejvzdálenější část, kterou můžeme vidět, pochází z kosmického mikrovlnného pozadí, z doby před 13,8 miliardami...
Naše Země nestojí. Pohybuje se kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině Galaxií. Místní skupina galaxií padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší než rychlost, kterou se všechny ty objekty spolu pohybují vůči CMBR (cosmic microwave...
Jak mohla být část raného vesmíru tak studená? Nikdo s jistotou neví a hodně astronomů si myslí, že studená skvrna CMB záření kosmického mikrovlnného pozadí CMB (cosmic microwave background) nestojí za zvláštní pozornost. Jak raný vesmír expandoval a chladnul, tak se náhle a předvídatelně...
Viděno z naší perspektivy na okraji se Mléčná dráha prostírá přes střed tohoto pohledu na celou oblohu ve falešných barvách. Tato rozsáhlá mikrovlnná mapa je založena na údajích sbíraných po dobu 1 roku přístroji na palubě celooblohové přehlídkové družice Planck. Pozoruhodné je, že zatímco...
Jak vznikla tato obrovská prázdná oblast ve vesmíru? Nikdo to neví jistě a dokonce i odhadovaný rozměr prázdnoty miliarda světelných let se přezkoumává. Tato prázdnota není díra v prostoru jako třeba černá díra, ale spíše je to rozsáhlá oblast vesmíru, která postrádá normální hmotu a dokonce...
Mapa oblohy nahoře nám říká, že vesmír je starý 13.7 miliard roků - ale jak? Při prvním pohledu vidíme jenom mikrovlnné záření plynu z naší galaxie Mléčné dráhy kódované do červené barvy a skvrnité vzory mikrovln emitované v ranném vesmíru kódované do šedé barvy. Šedé kosmické mikrovlnné pozadí je...
Zdá se, že analýza nové vysokorozlišující mapy mikrovlnného světla, které bylo emitováno pouhých 380 000 roků po Velké třesku, definuje náš vesmír přesněji, než kdy předtím. Netrpělivě očekávané výsledky z družice Wilkinson Microwave Anisotropy Probe rozhodly několik dlouho trvajících...
To, co se může zdát někomu rozmazané, dělá zase jiným lidem jisté věci křiťálově čisté. Mikrovlnné záření kosmického pozadí, které pochází z vesmíru může mít takový rozmazaný vzor jako je nahoře jen tehdy, pokud vesmír obsahoval jasně definované množství tmavé hmoty a tmavé energie. ...
Naše Země neodpočívá. Obíhá kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Galaxie Mléčná dráha. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší, než rychlost, kterou se všechny tyto objekty pohybují vzhledem k záření...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
