Jak daleko vidíte? Vše, co vidíte a co byste mohli vidět právě teď, za předpokladu, že by vaše oči dokázaly zachytit všechny typy záření kolem vás, je pozorovatelný vesmír. Světelně nejvzdálenější část, kterou můžeme vidět, pochází z kosmického mikrovlnného pozadí, z doby před 13,8 miliardami...
Naše Země nestojí. Pohybuje se kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině Galaxií. Místní skupina galaxií padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší než rychlost, kterou se všechny ty objekty spolu pohybují vůči CMBR (cosmic microwave...
Jak mohla být část raného vesmíru tak studená? Nikdo s jistotou neví a hodně astronomů si myslí, že studená skvrna CMB záření kosmického mikrovlnného pozadí CMB (cosmic microwave background) nestojí za zvláštní pozornost. Jak raný vesmír expandoval a chladnul, tak se náhle a předvídatelně...
Viděno z naší perspektivy na okraji se Mléčná dráha prostírá přes střed tohoto pohledu na celou oblohu ve falešných barvách. Tato rozsáhlá mikrovlnná mapa je založena na údajích sbíraných po dobu 1 roku přístroji na palubě celooblohové přehlídkové družice Planck. Pozoruhodné je, že zatímco...
Jak vznikla tato obrovská prázdná oblast ve vesmíru? Nikdo to neví jistě a dokonce i odhadovaný rozměr prázdnoty miliarda světelných let se přezkoumává. Tato prázdnota není díra v prostoru jako třeba černá díra, ale spíše je to rozsáhlá oblast vesmíru, která postrádá normální hmotu a dokonce...
Mapa oblohy nahoře nám říká, že vesmír je starý 13.7 miliard roků - ale jak? Při prvním pohledu vidíme jenom mikrovlnné záření plynu z naší galaxie Mléčné dráhy kódované do červené barvy a skvrnité vzory mikrovln emitované v ranném vesmíru kódované do šedé barvy. Šedé kosmické mikrovlnné pozadí je...
Zdá se, že analýza nové vysokorozlišující mapy mikrovlnného světla, které bylo emitováno pouhých 380 000 roků po Velké třesku, definuje náš vesmír přesněji, než kdy předtím. Netrpělivě očekávané výsledky z družice Wilkinson Microwave Anisotropy Probe rozhodly několik dlouho trvajících...
To, co se může zdát někomu rozmazané, dělá zase jiným lidem jisté věci křiťálově čisté. Mikrovlnné záření kosmického pozadí, které pochází z vesmíru může mít takový rozmazaný vzor jako je nahoře jen tehdy, pokud vesmír obsahoval jasně definované množství tmavé hmoty a tmavé energie. ...
Naše Země neodpočívá. Obíhá kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Galaxie Mléčná dráha. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší, než rychlost, kterou se všechny tyto objekty pohybují vzhledem k záření...
Jak daleko vidíte? Vše, co vidíte a co byste mohli vidět právě teď, za předpokladu, že by vaše oči dokázaly zachytit všechny typy záření kolem vás, je pozorovatelný vesmír. Světelně nejvzdálenější část, kterou můžeme vidět, pochází z kosmického mikrovlnného pozadí, z doby před 13,8 miliardami...
Naše Země nestojí. Pohybuje se kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině Galaxií. Místní skupina galaxií padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší než rychlost, kterou se všechny ty objekty spolu pohybují vůči CMBR (cosmic microwave...
Jak mohla být část raného vesmíru tak studená? Nikdo s jistotou neví a hodně astronomů si myslí, že studená skvrna CMB záření kosmického mikrovlnného pozadí CMB (cosmic microwave background) nestojí za zvláštní pozornost. Jak raný vesmír expandoval a chladnul, tak se náhle a předvídatelně...
Viděno z naší perspektivy na okraji se Mléčná dráha prostírá přes střed tohoto pohledu na celou oblohu ve falešných barvách. Tato rozsáhlá mikrovlnná mapa je založena na údajích sbíraných po dobu 1 roku přístroji na palubě celooblohové přehlídkové družice Planck. Pozoruhodné je, že zatímco...
Jak vznikla tato obrovská prázdná oblast ve vesmíru? Nikdo to neví jistě a dokonce i odhadovaný rozměr prázdnoty miliarda světelných let se přezkoumává. Tato prázdnota není díra v prostoru jako třeba černá díra, ale spíše je to rozsáhlá oblast vesmíru, která postrádá normální hmotu a dokonce...
Mapa oblohy nahoře nám říká, že vesmír je starý 13.7 miliard roků - ale jak? Při prvním pohledu vidíme jenom mikrovlnné záření plynu z naší galaxie Mléčné dráhy kódované do červené barvy a skvrnité vzory mikrovln emitované v ranném vesmíru kódované do šedé barvy. Šedé kosmické mikrovlnné pozadí je...
Zdá se, že analýza nové vysokorozlišující mapy mikrovlnného světla, které bylo emitováno pouhých 380 000 roků po Velké třesku, definuje náš vesmír přesněji, než kdy předtím. Netrpělivě očekávané výsledky z družice Wilkinson Microwave Anisotropy Probe rozhodly několik dlouho trvajících...
To, co se může zdát někomu rozmazané, dělá zase jiným lidem jisté věci křiťálově čisté. Mikrovlnné záření kosmického pozadí, které pochází z vesmíru může mít takový rozmazaný vzor jako je nahoře jen tehdy, pokud vesmír obsahoval jasně definované množství tmavé hmoty a tmavé energie. ...
Naše Země neodpočívá. Obíhá kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Galaxie Mléčná dráha. Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina padá ke Kupě galaxií v Panně. Ale tyto rychlosti jsou menší, než rychlost, kterou se všechny tyto objekty pohybují vzhledem k záření...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.
