Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. listopad 2017

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. listopad 2017

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

\'Oumuamua: Mezihvězdný asteroid

Uznání ilustrace: European Southern Observatory, M. Kornmesser

Nic takového nebylo dosud nikdy vidět. Neobvyklý kosmický balvan 'Oumuamua je zvláštní především proto, že je to vůbec první kdy detekovaný asteroid, který přišel mimo sluneční Sluneční soustavy, ovšem díky moderním počítačově řízeným přehlídkám oblohy budou následovat mnohé další. Proto téměř všechny druhy dalekohledů lidstva si daly objekt 'Oumuamua do svých pozorovacích programů, abychom tohoto mezihvězdného návštěvníka lépe pochopili. Na obrázku vidíte uměleckou ilustraci, jak by 'Oumuamua mohla vypadat zblízka. 'Oumuamua je také zvláštní pro nečekanou podobnost s Ramou, se slavnou fiktivní mezihvězdnou kosmickou lodí, kterou vytvořil spisovatel science fiction Arthur C. Clarke. Podobně jako Rama je i 'Oumuamua neobvykle protáhlý objekt, který by mohl být ze silného materiálu, aby se nerozpadl, Sluneční soustavou jenom prolétá a na gravitačně nevázané těleso se ke Slunci přiblížil neobvykle blízko. Na rozdíl od návštěvnické kosmické lodi, dráha, rychlost, barva a dokonce pravděpodobnost detekce objektu 'Oumuamua, odpovídá přirozenému vzniku kolem normální hvězdy před mnoha milióny let, než byl po přiblížení k normální planetě gravitačně vyvržen a následně začal samostatně obíhat kolem naší Galaxie. I přes pravděpodobný konvenční původ objektu 'Oumuamua lidstvo může doufat, že jednoho dne zvládne technologii přeměnit 'Oumuamua, nebo jiný objekt prolétající Sluneční soustavou, do své vlastní lodi Rama.
Poznámka překladatele: Asteroid se česky řekne planetka, ale v češtině se používají oba výrazy. Autor se snaží, byť nedůsledně, používat český termín. Ovšem v případě objektu, který přiletěl od jiné hvězdy a putuje mezi hvězdami, se označení asteroid zdá i v češtině namístě.
Poznámka čtenáře: Alexej Šimeček upozornil, že v článku Petra Scheiricha Co víme o ‘Oumuamua – mezihvězdné návštěvě? je uveden poměr delší a kratší strany 3:1, zatímco na umělecké ilustraci M. Kornmessera je tento poměr větší.

Štítky: Rama, Interstellar, ‘Oumuamua


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »