Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. listopad 2017

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. listopad 2017

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

\'Oumuamua: Mezihvězdný asteroid

Uznání ilustrace: European Southern Observatory, M. Kornmesser

Nic takového nebylo dosud nikdy vidět. Neobvyklý kosmický balvan 'Oumuamua je zvláštní především proto, že je to vůbec první kdy detekovaný asteroid, který přišel mimo sluneční Sluneční soustavy, ovšem díky moderním počítačově řízeným přehlídkám oblohy budou následovat mnohé další. Proto téměř všechny druhy dalekohledů lidstva si daly objekt 'Oumuamua do svých pozorovacích programů, abychom tohoto mezihvězdného návštěvníka lépe pochopili. Na obrázku vidíte uměleckou ilustraci, jak by 'Oumuamua mohla vypadat zblízka. 'Oumuamua je také zvláštní pro nečekanou podobnost s Ramou, se slavnou fiktivní mezihvězdnou kosmickou lodí, kterou vytvořil spisovatel science fiction Arthur C. Clarke. Podobně jako Rama je i 'Oumuamua neobvykle protáhlý objekt, který by mohl být ze silného materiálu, aby se nerozpadl, Sluneční soustavou jenom prolétá a na gravitačně nevázané těleso se ke Slunci přiblížil neobvykle blízko. Na rozdíl od návštěvnické kosmické lodi, dráha, rychlost, barva a dokonce pravděpodobnost detekce objektu 'Oumuamua, odpovídá přirozenému vzniku kolem normální hvězdy před mnoha milióny let, než byl po přiblížení k normální planetě gravitačně vyvržen a následně začal samostatně obíhat kolem naší Galaxie. I přes pravděpodobný konvenční původ objektu 'Oumuamua lidstvo může doufat, že jednoho dne zvládne technologii přeměnit 'Oumuamua, nebo jiný objekt prolétající Sluneční soustavou, do své vlastní lodi Rama.
Poznámka překladatele: Asteroid se česky řekne planetka, ale v češtině se používají oba výrazy. Autor se snaží, byť nedůsledně, používat český termín. Ovšem v případě objektu, který přiletěl od jiné hvězdy a putuje mezi hvězdami, se označení asteroid zdá i v češtině namístě.
Poznámka čtenáře: Alexej Šimeček upozornil, že v článku Petra Scheiricha Co víme o ‘Oumuamua – mezihvězdné návštěvě? je uveden poměr delší a kratší strany 3:1, zatímco na umělecké ilustraci M. Kornmessera je tento poměr větší.

Štítky: Rama, Interstellar, ‘Oumuamua


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »