Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  15. květen 2018

Astronomický snímek dne (APOD) - 15. květen 2018

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Keplerův dům v Linci

Uznání a copyright: Erich Meyer (Astronomical Society of Linz)

Dnes před 400 lety (15. května 1618) Johannes Kepler objevil pro oběžné dráhy planet ve Sluneční soustavě jednoduché matematické pravidlo, které je nyní známo jako třetí Keplerův zákon pohybu planet. V té době bydlel v tomto vysokém domě v úzké ulici Hofgasse nedaleko hradu a hlavního náměstí města Lince v Rakousku na planetě Zemi. Průkazná identifikace domu (Hofgasse 7) jako místa, kde objevil svůj třetí zákon, je samo nedávným objevem. Erich Meyer z Astronomické společnosti města Lince dokázal vyřešit historickou hádanku částečně na základě popisu Keplerových vlastních pozorování měsíčních zatmění. Kepler byl klíčovou postavou vědecké revoluce v 17. století a podporoval Galileovy objevy a Koperníkův systém oběhu planet kolem Slunce místo kolem Země. Ukázal, že se planety pohybují kolem Slunce po elipsách (první Keplerův zákon), že se planety pohybují na svých oběžných drahách poměrně rychleji v blízkosti Slunce (druhý Keplerův zákon) a že vzdálenějším planetám trvá oběh Slunce déle (třetí Keplerův zákon).

Štítky: Kepler, Třetí zákon, Pohyb planet


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »