Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. srpen 2018

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. srpen 2018

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Blízká proměnná, cefeida RS Pup

Uznání: NASA, ESA, Hubble Heritage Team; Acknowledgement: Howard Bond (STScI & Penn State U.)

Ve středu je jedna z nejdůležitějších hvězd na obloze. Je to zvláště proto, protože ji náhodou obklopuje reflexní mlhovina. Pulzující hvězda RS Puppis je ta nejjasnější hvězda ve středu obrázku, je asi 10 krát hmotnější, než naše Slunce a v průměru je asi 15 000 krát svítivější. RS Pup je cefeida, což je třída proměnných hvězd, jejichž jasnost se využívá k odhadům vzdáleností blízkých galaxií jako jeden z prvních kroků při stanovení měřítka vzdáleností ve vesmíru. Jak RS Pup pulzuje v periodě asi 40 dnů, tak jsou její pravidlené změny jasnosti vidět se zpožděním v mlhovině jako důsledek světelného echa. Měření časového zpoždění a úhlové velikosti mlhoviny astronomům umožňuje při známé rychlosti světla geometrické určení vzdálenosti k RS Pup na 6500 světelných let s pozoruhodně malou chybou plus mínus 90 světelných let. Echem změřená vzdálenost je impozantním úspěchem stelární astronomie, zpřesňuje skutečnou jasnost RS Pup a ve svém důsledku i ostatních cefeid a tak zlepšuje znalost vzdáleností ke galaxiím za Mléčnou dráhou. Tento snímek pořídil Hubblův kosmický dalekohled.

Štítky: Rs pup, Proměnná hvězda cefeida, Reflekční mlhovina


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »