Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. prosinec 2018

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. prosinec 2018

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Bubliny metanu zamrzlé v jezeru Bajkal

Uznání a copyright: Kristina Makeeva

Co je v bublinách zamrzlých do jezera Bajkal? Metan. Jezero Bajkal je místo světového dědictví UNESCO v Rusku a je světově největším (podle objemu), nejstarším a nejhlubším jezerem, které obsahuje přes 20% světových zásob sladké vody. Jezero je ale také rozsáhlým úložištěm skleníkového plynu metanu, který, pokud by se uvolnil, by mohl potenciálně zvýšit množství infračerveného světla absorbovaného zemskou atmosférou, a tak zvýšit průměrnou teplotu na celé planetě. Naštěstí množství metanu, který nyní vybublává, není klimatologicky významné. Není jasné, co by se stalo, pokud by se teplota v této oblasti významně zvýšila, nebo pokud by úroveň vody v Bajkalu poklesla. Na snímku jsou bubliny stoupajícího metanu zamrzlého v zimě do výjimečně čistého ledu, který jezero pokrývá.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Metan
  2. Wikipedia: Světové dědictví
  3. Wikipedia: UNESCO
  4. Wikipedia: Rusko
  5. Wikipedia: Skleníkový jev
  6. NASA: Zemská atmosféra
  7. ResearchGate.net: Sources and sinks of methane in Lake Baikal: A synthesis of measurements and modeling
  8. NASA: Unexpected future boost of methane possible from Arctic permafrost
  9. Arctic-news: Metan v Bajkalu
  10. CNBC.com: Mysterious craters blowing out of Russia could mean trouble for the whole planet
  11. Wikipedia: Jezero Bajkal
  12. PetaPixel.com: Photographing Frozen Baikal: The Deepest and Oldest Lake On Earth
  13. LakeScientist.com: “Fire Ice” Supports Life in Lake Baikal
  14. Video: Best of winter Baikal Lake ice from above, aerial drone
  15. SiberianTimes.com: Gone: endemic Baikal sponge has died completely in several areas of the vast lake

Štítky: Jezero Bajkal, Methane, Global warming


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »