Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  24. prosinec 2018

Astronomický snímek dne (APOD) - 24. prosinec 2018

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Východ Země 1: Remaster historického snímku

Uznání: NASA, Apollo 8 Crew, Bill Anders; Processing and License: Jim Weigang

"Ó můj Bože! Podívejte se támle! Začíná vycházet Země. Wow, jaká je to krása!" Brzy po tomto zvolání, dnes před 50 lety, byl z oběžné dráhy Měsíce pořízen jeden z nejslavnějších kdy pořízených snímků. Ikonický snímek nyní známý jako "Východ Země" pořídila posádka lodi Apollo 8. Ovšem tento všeobecně známý snímek východu Země byl ve skutečnosti druhým snímkem Země vycházející nad okrajem Měsíce, zato byl prvním barevným. Ten skutečně první, původně černobílý, byl nyní znovu zpracován a má kombinované rozlišení a barvy prvních tří snímků. Ale to není všechno! Obraz, na který se díváte je výřez ze snímku, o kterém mluvil kosmonaut z Apolla 8 Bill Anders. Díky moderním technologiím a lidskému důmyslu se na to všechno můžeme podívat. (Historická poznámka: Jiný historický černobílý snímek Země zapadající za okraj Měsíce pořídila o dva roky dříve sonda Lunar Orbiter 1.)

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Apollo 8: Day 4: Lunar Orbit 4
  2. NASA: Solar system - Earth's Moon
  3. Time.com: 100 photos - Earthrise: William Anders, NASA 1968
  4. Wikipedia: Východ Země
  5. SmithsonianMag.com: Who Took the Legendary Earthrise Photo From Apollo 8?
  6. NASA: Apollo 8
  7. APOD: 2015-09-06 Východ Země
  8. NASA: Earthrise in 4K
  9. APOD: 2018-12-23 Východ Země: Videorekonstrukce
  10. Blogspot.com: Earthrise 1
  11. Archive.org: Apollo 8 Mission image, Moon with Earth over horizon and T/O 28
  12. Archive.org: Apollo 8 Mission image, Earth over the horizon of the moon 2383
  13. Archive.org: Apollo 8 Mission image, Earth over the horizon of the moon 2384
  14. Google: Earthrise 1
  15. CelebrateEarthRiseDay.com: Bill Anders: Final Frontier interview
  16. UniverseToday.com: Apollo 8 Astronaut Bill Anders Reflects on Earthrise Picture
  17. Video: CBS Coverage of Apollo 11 Lunar Landing
  18. APOD: 2016-08-27 Západ Země z Lunar Orbiteru
  19. Wikipedia: The 1966 photograph taken by Lunar Orbiter 1, reprocessed by the LOIRP for comparison.
  20. NASA: Lunar Orbiter 1

Štítky: Apollo 8, Earthrise, Remaster


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »