Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. leden 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. leden 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zatmění Měsíce nad kolínskou katedrálou

Uznání a copyright: Martin Junius

Proč by jasný úplněk náhle ztmavnul? Protože vstoupil do stínu Země. Přesně to se stalo v neděli v noci, když Měsíc podstoupil úplné zatmění. Zatmění super (protože měl Měsíc o něco větší úhlový průměr, než obvykle) krvavého (protože rozptylování slunečního světla zemskou atmosférou se zatmělý Měsíc jeví neobvykle červený) vlčího (protože se lednovým úplňkům někdy říká vlčí podle legendy, že vlci rádi vyjí na Měsíc) úplňku, jak ho někteří lidé nazývají, bylo stínové divadlo viditelné přes půl Země, která byla přivrácená k Měsíci, a které bylo zachyceno na četných fotografiích. Díváte se na pozoruhodnou sekvenci snímků nad kolínskou katedrálou, která je místem světového dědictví UNESCO v Kolíně v Německu. Sekvence zatmění Měsíce byla sestavena z 68 jednotlivých expozic pořízených během více než tří hodin za mrazivých teplot a později digitálně zkombinovaných a editovaných, aby tam nebyli cyklisté a chodci. Příští úplné zatmění Měsíce nastane v roce 2021.

Galerie: Úplné zatmění Měsíce z nedělní noci.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2019-01-20 Video úplného zatmění Měsíce
  2. NASA: Lunar Eclipse Geometry
  3. TimeAndDate.com: January 20–21, 2019 Total Lunar Eclipse (Blood Moon)
  4. APOD: 2018-01-28 Úplné zatmění Měsíce nad Tadžikistánem
  5. Wikipedia: Supermoon
  6. EarthSky.org: What’s a Blood Moon?
  7. Youtu.be: wolves howling up to the moon
  8. Mentalfloss.com: Are Wolves Really Howling at the Moon?
  9. APOD: 2018-02-09 Úplné zatmění Slunce a Měsíce
  10. NASA: Earth - Our home planet
  11. NASA: Earth's Moon - Our natural satelite
  12. Facebook: Total Lunar Eclipse: 2019 January
  13. Youtu.be: DJI Überflug Kölner Dom
  14. Wikipedia: Cologne
  15. Wikipedia: Germany
  16. Wikipedia: Lunar Eclipse
  17. Photo.m: Martin Junius Photography
  18. NASA: LUNAR ECLIPSES: 2021 - 2030

Štítky: Kolín nad Rýnem, Lunární zatmění, Měsíc


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »