Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  21. leden 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 21. leden 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sonda InSight si na Marsu pořídila selfíčko

Uznání: NASA/JPL-Caltech

Tak vypadá sonda NASA Insight na Marsu. Sonda InSight i se svými solárními panely má zhruba velikost malého autobusu. Insight úspěšně přistál na Marsu v listopadu s hlavním cílem detekce seismické aktivity. Toto selfie je kompilací několika snímků z různých částí sondy InSight z ramene v různých časech. SEIS je seismometr s oranžovým krytem, který je vidět minulý měsíc v ve středu obrázku a nyní je už umístěn na marťanském povrchu. Mars InSight s tímto selfie pokračuje v dlouhé tradici kosmických sond na Marsu při pořizování a odesílání vlastních snímků včetně sond Viking, Sojourner, Pathfinder, Spirit, Opportunity, Phoenix a Curiosity. Očekává se, že údaje získané sondou Mars Insight lidstvu umožní nahlédnout do nitra Marsu, což může být oblast, která nám pomůže pochopit nejen jak vznikl Mars, ale také Země.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Solar panel
  2. Wikipedia: InSight
  3. NASA: Mars
  4. Youtu.be: Scary Earthquake Footage Compilation From Around The World
  5. Wikipedia: InSight
  6. APOD: 2018-12-10 Zvuk a světlo zachycené sondou Mars InSight
  7. NASA: SEIS instrument
  8. Wikipedia: Seismometer
  9. APOD: 2013-12-08 Panoráma Everestu z Marsu
  10. NASA: Mars InSight Mission
  11. APOD: 1995-07-21 Viking: The Search for Life on Mars
  12. APOD: 1999-10-30 Sojourner pojíždí na kamenitém Marsu
  13. APOD: 2000-09-12 Z nevysoka nad sondou Mars Pathfinder
  14. APOD: 2004-01-22 Spirit: Columbia Memorial Station
  15. APOD: 2011-05-08 Opportunity: Stín marťanského robota
  16. APOD: 2011-03-13 Panoráma Marsu z Phoenixu
  17. APOD: 2014-06-27 Curiosity: Marťanská výroční selfie
  18. ScienceMag.org: The Interior of Mars
  19. Harvard.edu: Evolution of the mode of convection within terrestrial planets
  20. APOD: 2007-03-25 Vítejte na planetě Zemi

Štítky: InSight, Selfie, Mars


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »