Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  05. únor 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 05. únor 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Perijovum 16: Průlet kolem Jupiteru

Uznání a licence videa: NASA, Juno, SwRI, MSSS, Gerald Eichstadt;
Music: The Planets, IV. Jupiter (Gustav Holst); USAF Heritage of America Band (via Wikipedia)

Podívejte se na další průlet sondy Juno kolem Jupiteru. Kosmická sonda Juno, kterou vyslala NASA, pokračuje na své velmi protáhlé dráze s oběžnou dobou 53 dní kolem největší planety Sluneční soustavy. Podívejte se na video z perijova 16, z 16. průletu sondy Juno v blízkosti Jupiteru od jejího příletu v polovině roku 2016. Každé perijovum prochází nad mírně odlišnou částí horních mračen Jupiteru. Toto barevně zvýrazněné video bylo digitálně složeno ze statických snímků kamery JunoCam pořizovaných každých 5 sekund a výsledkem je časosběr 125 snímků. Video začíná východem Jupiteru, když se sonda Juno přibližuje ze severu. Jak Juno dosahuje nejbližšího pohledu ze vzdálenosti asi 3500 kilometrů nad horními mraky Jupiteru, tak se jí tuto velkou planetu podařilo zachytit do velkých podrobností. Juno prochází nad světlými a tmavými pásy mraků, které planetu obkružují a také nad četnými vířícími kruhovými bouřemi, mnohé z nich jsou větší, než hurikány na Zemi. Jak se Juno začíná vzdalovat, tak je vidět pozoruhodný mrak ve tvaru delfína. Po průchodu perijovem se Jupiter zmenšuje v dálce a ukazuje neobvyklá mračna na jihu. Juno prolétá tak blízko Jupiteru, aby bylo možné získat potřebná vědecká data, ale přístroje jsou exponovány velmi vysokým dávkám radiace.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2018-02-26 Průlet kolem Jupiteru
  2. NASA: Juno
  3. NASA: NASA
  4. Wikipedia: Elliptic orbit
  5. Swri.edu: Juno spacecraft
  6. TheFreeDictionary.com: Perijove
  7. NASA: NASA Re-plans Juno's Jupiter Mission
  8. Youtube.com: Perijove 16: Passing Jupiter
  9. Youtu.be: Perijove 16: Passing Jupiter
  10. Wikipedia: Juno (spacecraft)
  11. APOD: 2017-05-23 Přílet k Jupiteru
  12. Giphy.com: Blízký pohled :-)
  13. Swri.edu: Juno
  14. APOD: 2017-11-27 Animovaná sezóna hurikánů
  15. APOD: 2018-12-14 Plavání na Jupiteru
  16. APOD: 2018-02-21 Jupiter infračerveně z Hubbla
  17. NASA: Jupiter
  18. NASA: A Whole New Jupiter: First Science Results from NASA’s Juno Mission

Štítky: Juno, Jupiter, Holst


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »