Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. březen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. březen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Střely v Orionu

Uznání: GeMS/GSAOI Team, Gemini Observatory, AURA, NSF;
Processing: Rodrigo Carrasco (Gemini Obs.), Travis Rector (Univ. Alaska Anchorage)

Proč Mlhovinou v Orionu pronikají střely z plynu? Nikdo pořádně neví. Každá z těchto střel poprvé objevených v roce 1983 má velikost naší Sluneční soustavy a od centrálního zdroje zvaného IRc2 se pohybuje rychlostí asi 400 km/sec. Z rychlosti a vzdálenosti střel od IRc2 se dá odvodit jejich věk a ukazuje se, že jsou velice mladé, typicky méně než 1000 let. Jak se střely rozšiřují z vrcholu horní Kleinmannovy-Lowovy části Mlhoviny v Orionu, tak malé procento plynného železa způsobuje, že špička každé střely září modře a každá střela po sobě zanechává trubkovitý pilíř, který září světlem zahřátého vodíku. Tento podrobný snímek vznikl s využitím 8,1 m dalekohledu Gemini Jih v Chile se systémem adaptivní optiky (GeMS). GeMS využívá 5 laserem generovaných pointačních hvězd, které pomáhají kompenzovat rozmlžení pozemskou atmosférou.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Our Solar System
  2. Harvard.edu: An infrared proper motion study of the Orion bullets
  3. Harvard.edu: Evolution of Protostars Accreting Mass at Very High Rates: Is Orion IRc2 a Huge Protostar?
  4. Youtube.com: Gun shot in slow motion going through various objects
  5. APOD: 1999-03-02 The Kleinmann-Low Nebula
  6. APOD: 1999-02-02 The Orion Nebula from Subaru
  7. Harvard.edu: The Orion Bullets: New GEMS MCAO images
  8. Gemini.edu: NEXT-GENERATION ADAPTIVE OPTICS BRINGS REMARKABLE DETAILS TO LIGHT IN STELLAR NURSERY
  9. Gemini.edu: About The Gemini Observatory
  10. Wikipedia: Chile
  11. Wikipedia: Adaptive_optics
  12. Gemini.edu: GeMs - Gemini Multi-Conjugate Adaptive Optics System
  13. APOD: 2009-08-16 Zásah laseru do centra Galaxie
  14. APOD: 2000-07-25 Proč se hvězdy mihotají
  15. NASA: Image: Earth atmosphere

Štítky: Mlhovina Orion, Plynové pilíře, IRc2


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »