Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. březen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. březen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Střely v Orionu

Uznání: GeMS/GSAOI Team, Gemini Observatory, AURA, NSF;
Processing: Rodrigo Carrasco (Gemini Obs.), Travis Rector (Univ. Alaska Anchorage)

Proč Mlhovinou v Orionu pronikají střely z plynu? Nikdo pořádně neví. Každá z těchto střel poprvé objevených v roce 1983 má velikost naší Sluneční soustavy a od centrálního zdroje zvaného IRc2 se pohybuje rychlostí asi 400 km/sec. Z rychlosti a vzdálenosti střel od IRc2 se dá odvodit jejich věk a ukazuje se, že jsou velice mladé, typicky méně než 1000 let. Jak se střely rozšiřují z vrcholu horní Kleinmannovy-Lowovy části Mlhoviny v Orionu, tak malé procento plynného železa způsobuje, že špička každé střely září modře a každá střela po sobě zanechává trubkovitý pilíř, který září světlem zahřátého vodíku. Tento podrobný snímek vznikl s využitím 8,1 m dalekohledu Gemini Jih v Chile se systémem adaptivní optiky (GeMS). GeMS využívá 5 laserem generovaných pointačních hvězd, které pomáhají kompenzovat rozmlžení pozemskou atmosférou.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Our Solar System
  2. Harvard.edu: An infrared proper motion study of the Orion bullets
  3. Harvard.edu: Evolution of Protostars Accreting Mass at Very High Rates: Is Orion IRc2 a Huge Protostar?
  4. Youtube.com: Gun shot in slow motion going through various objects
  5. APOD: 1999-03-02 The Kleinmann-Low Nebula
  6. APOD: 1999-02-02 The Orion Nebula from Subaru
  7. Harvard.edu: The Orion Bullets: New GEMS MCAO images
  8. Gemini.edu: NEXT-GENERATION ADAPTIVE OPTICS BRINGS REMARKABLE DETAILS TO LIGHT IN STELLAR NURSERY
  9. Gemini.edu: About The Gemini Observatory
  10. Wikipedia: Chile
  11. Wikipedia: Adaptive_optics
  12. Gemini.edu: GeMs - Gemini Multi-Conjugate Adaptive Optics System
  13. APOD: 2009-08-16 Zásah laseru do centra Galaxie
  14. APOD: 2000-07-25 Proč se hvězdy mihotají
  15. NASA: Image: Earth atmosphere

Štítky: Mlhovina Orion, Plynové pilíře, IRc2


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »