Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. duben 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. duben 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Trojice ve Lvu

Uznání a copyright: Markus Bauer

Tato skupina galaxií je na jarní severní obloze populární. V zorném poli se sešly tři majestátní galaxie zvané Leo Triplet. Jsou miláčky davů dokonce i při fotografování skromnými dalekohledy a dají se jednotlivě představit jako NGC 3628 (vlevo), M66 (vpravo dole) a M65 (nahoře). Všechny tři jsou velké spirální galaxie, ale vypadají dost různě, protože jejich galaktické disky jsou vůči našemu pohledu skloněny pod různými úhly. NGC 3628, též známá jako galaxie Hamburger, je vidět z boku a její načechranou galaktickou rovinu protínají pásy neprůhledného prachu. Disky M66 a M65 nejsou dostatečně skloněny, aby bylo možné vidět jejich spirální strukturu. Vzájemné gravitační interakce mezi galaxiemi v této skupině za sebou zanechaly výmluvná znamení včetně slapových ohonů a zborceného, nafouknutého disku NGC 3628 a vytažených spirálních ramen M66. Nádherný pohled na tuto oblast na obloze zabírá téměř dva stupně (4 úplňky). Při odhadované vzdálenosti trojice 30 miliónů světelných let zorné pole pokrývá asi jeden milión světelných let. Paprsčité hvězdy jsou pochopitelně uvnitř naší Mléčné dráhy.

Seznam odkazů v popisu

  1. SEDS.org: The Leo Triplett (M66 group)
  2. UCSD.edu: Galaxies - The Spiral Nebulae
  3. APOD: 2014-05-08 Ocas galaxie Hamburger
  4. STScI.edu: Hubble Snaps Heavyweight of the Leo Triplet
  5. SpaceTelescope.org: Messier 65 through the years
  6. STScI.edu: HUBBLE PHOTOGRAPHS WARPED GALAXY AS CAMERA PASSES MILESTONE
  7. AstroBin.com: Markus Bauer: Leo Triplet DSLR
  8. Wikipedia: Diffraction_spike

Štítky: Spirální galaxie, M65, M66, Ngc 628, Leo triplet


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »