Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. květen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. květen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Popel a blesky nad islandskou sopkou

Uznání a copyright: Sigurđur Stefnisson

Proč tato malebná vulkanická erupce na Islandu vytváří tolik popela? I když tak velká vlečka popela nebyla svojí bohatostí tak neobvyklá, tak její poloha jí zajistila pozornost, protože se pohybovala přes hojně osídlené oblasti. Sopka Eyjafjallajökull na jihu Islandu začala soptit 20. března 2010 a druhá erupce začala pod středem malého ledovce 14. dubna 2010. Ani jedna z obou erupcí nebyla neobvykle silná. Ovšem druhá erupce roztavila velké množství glaciálního ledu, který pak ochladil a fragmentoval lávu do zrnitých skleněných částic, které vlečka vulkanického kouře vynesla vzhůru. Na snímku z druhé erupce blesky osvětlují popel, který se valí ze sopky Eyjafjallajökull.

Sledujte APOD na: Instagramu, Facebooku, Redditu, nebo Twitteru.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: 2010_eruption_of_Eyjafjallajökull
  2. Wikipedia: Volcanic_ash
  3. Youtube.com: Live Footage Iceland Volcano 2010 April
  4. Wikipedia: File:Eyjafjallajökull_volcanic_ash_17_April_2010.png
  5. Wikipedia: Eyjafjallajökull
  6. NASA: What Is a Volcano?
  7. Youtube.com: Volcano Eruption in Eyjafjallajökull Iceland (HD)
  8. PopSci.com: The Top 10 Volcanic Eruptions
  9. Wikipedia: Glacier
  10. APOD: 2007-09-18 Erupce Tungurahua
  11. APOD: 2006-06-07 An Alaskan Volcano Erupts
  12. Flickr.com: Sigurdur Stefnisson: Eyjafjallajokull volcano lightning's shs_n3_045809
  13. APOD: 2010-02-10 Sopka Sakurajima s blýskáním
  14. APOD: 2010-04-19 Popel a blesky nad islandskou sopkou
  15. Youtube.com: Eyjafjallajökull 2010 eruption (HD)

Štítky: Sopka, Blesk, Iceland


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »