Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. květen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. květen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Tmavá obloha: Zapněte noc

Uznání a copyright: Jeff Dai (TWAN)

Už jste někdy zažili opravdu tmavou noční oblohu? Jednou z úžasných a běžných věcí je svítící pás naší Galaxie Mléčné dráhy, který se táhne od obzoru k obzoru. Pokud ovšem žijete ve velkém městě, nebo v jeho blízkosti, tak to možná neznáte, protože se světla města odrážejí od zemské atmosféry a dovolují vám uvidět pouze Měsíc a několik hvězd. Dnes je Mezinárodní den světla UNESCO a Mezinárodní astronomická unie žádá lidi, aby si zapnuli noc lepším pochopením a v budoucnu omezením světelného znečištění. Můžete si to sami vyzkoušet a jít na hlavní stránku APODu NASA a položit kurzor na snímek, jak vypadal předtím. Snímek poté je panoráma ze čtyř expozic stejnou kamerou ze stejného místa a ukazuje, co se nedávno stalo v Číně, když se lidé v okresu Kaihua rozhodli hodně světel vypnout. Na snímku před jsou vidět hvězdy Sírius (vlevo od středu) a Betelgeuse, zatímco na snímku poté jsou v oblouku Mléčné dráhy vidět tisíce hvězd. Lidstvo žilo celá tisíciletí pod tmavou noční oblohou a spojení s oblohou je důležité pro přírodní a kulturní dědictví.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2007-05-08 Tmavá obloha nad Údolím smrti
  2. APOD: 2016-06-30 Nový atlas světa jasnosti umělého osvětlení oblohy
  3. NASA: Upper Atmosphere
  4. PetaPixel.com: How Light Pollution Changes Our View of the Orion Constellation
  5. LightDay.org: International Day of Light: May 16
  6. UNESCO.org: UNESCO
  7. IAU.org: About the IAU
  8. Mailchi.mp: TURN ON THE NIGHT, a stem approach to exploring how human created light impacts the environment
  9. Wikipedia: Light_pollution#Effect_on_astronomy
  10. APOD: Astronomy Picture of the Day
  11. APOD: Before
  12. APOD: After
  13. TWANight.org: First TWAN Exhibit in China
  14. Wikipedia: China
  15. Wikipedia: Kaihua_County
  16. APOD: Before
  17. APOD: After
  18. IAU-100.org: Dark Skies for All
  19. GlobeAtNight.org: Join us for the May, 2019 campaign!

Štítky: Temná obloha, Den světla, Light pollution


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »