Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. červenec 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. červenec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zatmění 8 minut a 30 sekund

Uznání a copyright: Bob Minor

Úplná fáze zatmění Slunce 2. července v místě maximálního zatmění trvala asi 4 minuty a 30 sekund. Toto místo se nacházelo na povrchu planety Země asi 600 námořních mil, neboli 1111 kilometrů severně od Velikonočního ostrova v Jižním Tichém oceánu. Ovšem ve výšce 11 km nad ním bylo možné z charterové letu v měsíčním stínu vidět, jak Měsíc zcela zatmívá Slunce po dobu celých 8 minut a 30 sekund. Letadlo s větrem v zádech cestovalo v místě uprostřed zatmění rychlostí 904 km za hodinu a měsíční stín stíhalo přímo v jeho dráze. Širokoúhlý snímek úplně zatmělého Slunce a blyštivé sluneční korony nad křídlem zachytil nádherný pohled ze sedadla u okna na slunné straně letadla vysoko nad mraky.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Solar_eclipse_of_July_2,_2019
  2. NASA: Total Solar Eclipse of 2019 Jul 2
  3. Arizona.edu: EFLIGHT 2019-MAX - 2 JULY 2019 TOTAL SOLAR ECLIPSE FLIGHT
  4. NASA: How Scientists Used NASA Data to Predict Appearance of July 2 Eclipse

Štítky: Tse, Sluneční korona, Moon's shadow


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »